Podle sociálních průzkumů je minimálně každý pátý Ukrajinec připraven emigrovat ze země. V roce 2014 Ukrajina sestoupila do pětice států s nejvyšší úrovní emigrace a ukrajinská vláda dělala všechno pro to, aby se v roce 2015 tento trend nezměnil. V září 2015 Federální migrační služba Ruska (FMS) spočítala, že na území RF se nachází 2,6 milionů ukrajinských občanů. Z nich jen 1,1 milionu jsou občané Donbasu. Zbývajícího půldruhého milionu jsou lidé z centrálních a západních oblastí Ukrajiny, což je o půl milionu víc, než běženců z Donbasu!

Podle udajů z ledna 2016 je v 61 subjektech Ruské federace vytvořeno 252 objektů dočasného umístění pro občany Ukrajiny. Zůstat v Rusku natrvalo (přijali občanství) nebo na dlouhou dobu (dostali povolení k pobytu nebo dočasné útočiště) se rozhodlo 500 tisíc lidí. V roce 2016 bude FMS v práci na příjmu a ubytování uprchlíků z Ukrajiny pokračovat a optimalizuje postup žádosti o azyl, čímž se zkrátí čekací lhůta.

A co Kyjev? Pro něj jsou uprchlíci zároveň objektem pomsty i výdělku. Ukrajinská vláda se mstí svým občanům v Rusku za to, že neuznali převrat v roce 2014 za „revoluci důstojnosti“ a nespěchali ji zaplatit svými životy.

Pomsta je pomsta, ale i peníze je třeba chudému ukrajinskému rozpočtu odněkud vydolovat. A Kyjev se rozhodl je vydolovat z běženců. Tak Ukrajinec, který obdržel cestovní pas, zůstává pro Kyjev občanem Ukrajiny až do té doby, dokud se neobjeví na konzulátu Ukrajiny v Rusku a nezaplatí tam poplatek za výstup z občanství Ukrajiny ve výši 14,5 tisíce rublů. (Jen pro porovnání: odstoupení od občanství Ruska přijde Rusa na 3,5 tisíce rublů.) Bez zaplacení tohoto poplatku bývalý občan Ukrajiny může nadále spadat pod násilnou mobilizaci, jejíž sedmou vlnu Kyjev anoncuje na březen – duben. Nebo se stát obětí v opatření horlivých pracovníků SB U, kteří mohou v něm uvidět „špiona FSB“ a zatknout ho. Jako občana Ukrajiny, ne jako cizince, se všemi z toho plynoucími právními důsledky.

V Rusku občané Ukrajiny nemohou projít bezplatně rekvalifikací na úřadu práce (Kyjev odmítá podepsat příslušnou smlouvu) a také, pokud spadají pod občanství jiného státu (tj. Ukrajiny), nemají právo být ve státní službě. Jenže Kyjev zařídil všechno tak, aby měli občanství bez ohledu na jejich přání a potřeby, a tak bývalí ukrajinští občané, kteří mají šanci dostat práci ve státní službě, jsou nuceni Kyjevu dát 14,5 tisíce rublů výkupného.

Ale ani to ještě není vše. Pokud byste snad chtěli pozvat svého příbuzného z Ruska k sobě na Ukrajinu, musíte si na něj zařídit notářsky ověřené pozvání. To vás bude stát 150 – 200 hřiven.

Nejasnost situace v tom, že toto pozvání není povinné, ale jen doporučené jako doklad k překročení hranic, ponechává široký manévrovací prostor pro ukrajinskou pohraniční stráž. Budou-li chtít, vpustí, nebudou-li chtít, nepustí – s odvoláním, že nemáte všechny potřebné dokumenty.

„Mstím se a moje msta je strašná“ – to je princip, kterým se Kyjev chová k ukrajinským uprchlíkům v Rusku. A pokračuje ve vymýšlení dalších právních způsobů komplikace pobytu svých občanů na území Ruské federace.

Cíl je očividný: až do živého, jako skalpelem rozdělit dva národy. Přerušit ve všech oblastech jejich spojení: kulturní, ekonomické, politické, celospolečenské a zakonzervovat tento nenormální stav na dlouhé roky. Takové je přání Washingtonu a Bruselu, hlavních sponzorů euromajdanu.

Do úplného vyléčení ukrajinské společnosti od bacilu rusofobie je ještě daleko (za Ukrajince se tentokrát vzal Západ opravdu vážně), ale stále menší množství Ukrajinců věří bajkám o „zlém Putinovi“. Zvláště na pozadí katastrofálně se snižujících ekonomických ukazatelů Ukrajiny, které po podpisu asociační smlouvy s EU šly hodně s kopce. A tak vláda horečně hledá nové způsoby zvyšování antiruské hysterie. Například zveřejnění seznamu padlých v zóně ATO s povinným dovětkem o „ruské agresi“.

Propočty Kyjeva jsou jasné. Ale tyto seznamy nedají odpověď na hlavní otázku: ve jménu čeho padli tito vojáci? Ve jménu čeho stříleli po úplně stejných občanech Ukrajiny, jako byli oni sami, a zabíjeli jejich děti (podle zprávy OSN válka na Donbase pohltila téměř 7 tisíc životů, z toho 78 dětských). Ve jménu rozkvétu čokoládového království Porošenka? Ve jménu toho, aby Vladimír Kličko skočil z ringu přímo do křesla kyjevského starosty a setník Parasjuk a kozák Gavriljuk z karpatských jeskyň najednou do parlamentu? Nebo ve jménu toho, aby miliony Ukrajinců navždy opustily svoji zem (vlast), když přestali vidět pro sebe i svou zem jakékoliv perspektivy v budoucnosti. Ukrajinský občan bude ještě dlouho hledat na tyto palčivé otázky odpovědi.

Zdroj: http://politikus.ru/articles/67310-kiev-bezhencam-ya-mstyu-i-mest-moya-strashnaya.html