V Kyjevě proběhl desátý tradiční pochod nacionalistů věnovaný výroční narození Stěpana Bandery, informuje korespondentka serveru „Ukrajina.ru“ Polina Orlovská. A pokud byly první pochody málo početné a jako obvykle docházelo ke střetům s penzisty a komunisty, pak posledního pochodu se už zúčastnilo více jak 3.000 lidí. Představitelé stran „Svoboda“ a „Pravý sektor“, bojovníci DUK a řadoví Kyjevané, kterým je nacistická idea blízká, ti všichni prošli v pochodňovém průvodu od parku Tarase Ševčenka na Majdan Nezávislosti, kde provedli nevelké improvizované veče.

Podobné pochody, zejména po majdanu,se stávají stále sofistikovanější a organizovanější. Probíhají pod jasným, kompetentním vedením se speciálními příkazy, se sadami pochodní a obvyklými hesly: – „Ukrajina nade vše!“, „Moskaly na nože!“, „Pamatuj cizinče, zde hospodaří Ukrajinec!“

Demonstranti hrozili uvězněním ministra vnitra Arsena Avakova a vyhlášením impeachmentu Petru Porošenkovi.

Módní, téměř teatrální průvody už dávno nezpůsobují u Kyjevanů odpor, ale dnes stále více jich – pokud nejdou přímo v průvodu – alespoň morálně podporuje bojového ducha ukrajinských nacionalistů a připojují se k agresívní rétorice.

„Současné Ukrajince, obzvlášť mládež, velmi inspirují myšlenky a osobnost Stěpana Bandery, protože dnes, v době ukrajinsko-ruské konfrontace, jsou velmi aktuální,“ – řekl korespondentce serveru „Ukrajina.ru“ náměstek Olega Ťagniboka pro politické otázky Andrej Mochnik. – „Bandera jasně chápal, kdo jsou nepřátelé Ukrajiny, její Nezávislosti, proto věříme, že právě pod vlajkami s portréty Stěpana Bandery je možné překonat moskevskou okupaci a očistit se od moci, která „pracuje“ na Kreml.

Naše Revoluce „důstojnosti“, která proběhla v roce 2014, to je jen první etapa národně-osvobozenecké revoluce, protože my se snažíme vybudovat samostatnou, svobodnou Ukrajinu, kde Ukrajinci budou hospodáři na své zemi. Proto revoluce ještě neskončila a bude pokračovat v příštích etapách. Za celých 25 let jsme se nedokázali zbavit „prokremelské“ moci, mohutného vlivu Moskvy, ale postupně se nakonec tohoto vlivu zbavíme. Jakákoli revoluce je radikální změna, ale bohužel k nim ještě nedošlo.

Je ale dobré, že stále více Ukrajinců začíná chápat, že Moskva je náš skutečný a nejkrutější nepřítel, což stále říkáme. Bohužel nás nikam nepouštějí, neumožnili nám přenést svůj názor do ukrajinského národa, který teprve teď začal prohlédat. Jsme ve válce, válka je na Donbasu, ale tato válka není prioritou. Ta nejdůležitější válka je ta proti vnitřní páté koloně a vnitřním okupantům.“

Podle názoru účastníků pochodu Ukrajinci mohou žít v pokoji jedině v případě odmítnutí ruského jazyka, ruské kultury, ruské pravoslavné církve, jinými slovy, jedině když sami v sobě zabijí Rusy.

„Naši chlapci, hrdinové, každý den umírají na Donbasu a skutečné vlastence zavírají do zadržovacího střediska,“ – stěžuje si Kyjevan Viktor, banderovec po filosofii, jak sám sebe nazývá. – „Byl bych pro to, aby všechny moskaly ne jen odtud vyhnali, ale raději ty, kdo způsobují agresi, to je Rusy, je nutné prostě věšet. Teprve pak u nás v zemi nastane pořádek.“

Na upozornění, že by se muselo pověsit velké množství občanů země, odpovídá, že Stalin to dělal, ani nezaváhal. Na poznámku, že Stalin byl komunista a vedl nenáviděný SSSR, muž zmlkl a tím rozhovor skončil.

Pochod došel do cíle. Nad večerním Krešťatykem se vznáší zápach štiplavého kouře z tisíců pochodní. Na rozkaz účastníci průvodu uhaslili své atributy národní revoluce a ve sněhu, který napadal až na Nový rok, projednali na nevelkém večírku, jak budou muset zvítězit nad nenáviděným Ruskem, když kolem je samá zrada, a pak se rozešli.

Do příštího výročí narození Stěpana Bandery je to celý rok. A za tu dobu se může ještě mnohé udát, jak jeho stoupenci neochotně přiznávají. Chléb banderovců – a nejen banderovců na Ukrajině – je stále chudší a život se pro většinu obyvatel země stává beznadějnějším. Hořící středověké pochodně jej 1. ledna 2016 sotva udělaly světlejším.

Zdroj: http://ukraina.ru/opinions/20160102/1015234552.html