Mnoho lidí žije ve falešném domnění, že nejíst maso je dobré pro životní prostředí. To nutně neplatí, podle nové studie, provedené týmem vědců z Carnegie Mellon University. Závěry, obsažené v hlášení, publikovaném v časopisu Environment Systems and Decisions, se staví do opozice k tradičnímu přesvědčení, že redukce příjmu masa v naší dietě přispívá k potlačení klimatických změn.

Autoři studie spočítali vliv různých jídel na životní prostředí v závislosti na „cenách energie, spotřebě vody a emisích.“ Výzkumníci zjistili, že konzumace hlávkového salátu je více než „třikrát horší“ než konzumace slaniny, co se týče dopadu na životní prostředí na kalorii.

Z deníku Independent:

„Vědci neargumentovali proti myšlence, že lidi by měli jíst méně masa, nebo proti faktu, že dobytek přispívá k enormnímu množství globálních emisí – až 51%, podle některých studií.“

Nicméně, zjistili, že konzumace výhradně oněch doporučených ‚zdravějších‘ jídel, nedávno předepsaných US ministerstvem zemědělství, zvýšila dopad osoby na životní prostředí napříč všemi třemi faktory – i kdyby průměrný příjem kalorií byl zredukován.“

Tým expertů zvážil faktory, jako je vypěstování, transport a ukládání potravin – z čehož všechny mají podíl na životním prostředí.

Paul Fishbeck, jeden ze spoluautorů studie, řekl:

„Spousta běžné zeleniny vyžaduje více prostředků na kalorii, než byste si mysleli. Baklažán, celer a okurky vypadají zvláště špatně ve srovnání s vepřovým nebo kuřecím.“

Jestliže lidé jednoduše přejdou na vegetariánskou dietu, při zachování stejného příjmu kalorií, jejich výdej energie spojený s jídlem bude navýšen o 43 procent, s přidanými 16 procenty navýšení užití vody a 11 procenty na emisích.

I kdyby lidé přestali jíst maso, s tím, že by přizpůsobili jejich průměrný příjem kalorií tak, že by se řídili USDA doporučením, „jejich dopad na životní prostředí by se navýšil napříč spotřebou energie (38%), vody (10%), a emisí (6%).“

Michelle Tom, další spoluautor a člen výzkumného týmu, řekl:

„Co je dobré pro nás ze zdravotního hlediska, není vždy nejlepší pro životní prostředí. Je důležité, aby se to dozvěděly veřejné orgány“, a aby si byly vědomi těchto souvislostí, když vyvíjejí, nebo pokračují ve vyvíjení stravovacích zásad v budoucnosti.“

Je také důležité si uvědomit, že výzkum se soustředil na komerčně pěstované plodiny, které jsou také přepravovány a skladovány.

Pěstování vlastních plodin – zvláště, jestli jste opatrní s plýtváním vodou a další faktory – bude mít daleko menší dopad na životní prostředí, než když si to koupíte z komerčního potravinového řetězce.

Nejen, že pěstování vlastních plodin je efektivnější, ale navíc doslova budete těžit z výhod sklizně čerstvé produkce, která neobsahuje chemická hnojiva, GMO a další toxiny.

Nejenom, že vaše jídlo bude zdravější, ale bude i chutnější, protože můžete sklízet v optimálním období, co se týče zralosti.

Jestli vás zajímá, jak zahájit svoji vlastní organickou produkci, Food Rising Mini-Farm Grow Box system vytvořený Mike Adams, the Health Ranger, nabízí praktický a jednoduchý způsob, který může být použit téměř kdekoli.

Tento revoluční systém pěstění nevyžaduje elektřinu a je založen na konceptu „necirkulující hydroponie“, metody původně vyvinuté profesorem Bernardem Kratkym na Univerzitě Hawaii v Hile.

Ochránce zdraví, Mike Adams, tento koncept modernizoval a vyvinul systém, kteréhož komponenty mohou být zakoupeny, nebo bezplatně vytisknuty ve 3D, s použitím stahovatelných plánů, které je možné najít na FoodRising.org website.

Systém pěstování plodin je dobrý způsob, jak začít pěstovat a konzumovat zdravé potraviny, bez dopadu na životní prostředí a nevěrohodných metod pěstování, spojených s komerčním potravinovým průmyslem.
Zdroje:

Independent.co.uk

Link.Springer.com

FoodRising.org

středa, 23. prosince, 2015, Daniel Barker

Zdroj: http://www.naturalnews.com/052411_vegetarian_diet_global_warming_ecological_footprint.html