Je to „nádherná, báječná doba“ být vojenským vědcem, kdy další velké výrazné změny budou záviset na rychlém pokroku v učení strojů, umělé inteligenci a počítačové vědě – ale Pentagon potřebuje dohnat soukromý průmysl, říká náměstek ministra obrany Robert Work. „V komerčním světě již tato výrazná změna proběhla. Ministerstvo obrany je následovníkem,“ řekl Work posluchačům na národním bezpečnostním fóru, pořádaném Centrem pro novou americkou bezpečnost a Obranu Jedna (Defense One).

Přesto vývoj nové umělé inteligence a autonomních schopností je klíčem ke třetí strategii Pentagonu. Cílem výzkumných strategií je poskytnout Spojeným státům strategickou výhodu nad jejich protivníky. Ve své řeči Work objasnil několik záhad, obklopujících tuto třetí strategii, včetně: Co vlastně chce armáda po robotech, aby převzali za člověka? Zde je několik oblastí, které Work zdůraznil.

Podněty poukazující na to, čemu mají analytici zpravodajské služby věnovat pozornost. Strojové učební systémy procházející objemy dat a hledající slabé signály sociálních změn by mohly poskytnout včasné ukazatele nebezpečí nebo projevů nespokojenosti, zasluhující si pozornost analytika. „Chlápci zabývající se umělou inteligencí říkají, že to, co se děje v šedé zóně s malými zelenými mužíčky není nic víc, než problém analytiků s mnoha daty,“ řekl Work. Mluvil o Národním geoprostorovém programu zpravodajských služeb (National Geospatial Intelligence program), nazvaném Koherence mimo chaos, který by mohl „nahrazovat lidské analytiky“ a dívat se na různé situace, tak jak se na zemi vyvíjejí. „Bude to v situacích, které vyžadují rychlejší reakce, než lidské,“ řekl.

Řízení kybernetických obranných operací, elektronické válčení a míření za horizont. „Nemůžete mít lidské obsluhu, pracující lidskou rychlostí, která by se ubránila kybernetické technologii,“ řekl Work.

„Budete potřebovat učební stroj, který to zvládne.“ Neřekl ale, zda Pentagon sleduje autonomní nebo automatické nasazení útočných kybernetických schopností, což je zajisté kontroverzní myšlenka. Zdůraznil také řadu způsobů, kterými by mohla umělá inteligence pomoci identifikovat nové křivky pro zlepšení elektronického válčení.

Polo-autonomní zbraně by se mohly chovat jako lidé, kteří jsou příliš pomalí, jako je např. vzdušná obrana nebo zhoršená komunikace.

„Jsme silně přesvědčeni, že lidé by měli být jediní, pokud jde o rozhodování, zda použít smrtící sílu. Ale když jste vystaveni útoku, zejména při rychlostech stroje, chceme mít stroj, který nás může ochránit.“ Jako příklad uvedl izraelský systém vzdušné obrany „Iron Dome“.

Říkat pilotům F-35 na co mají mířit a na co mají střílet…

„Spolupráce mezi člověkem a strojem a rozhodování“ je další z hlavních složek kompenzační strategie, jak dokládá helma F-35 Rockwell Collins, která pilotovi poskytuje dynamický displej v reálném čase. „Rozsah 360 stupňů informací je zpracováván strojem a je zobrazován pokročilým způsobem,“ řekl. „To může zjednodušit rychlost operací tím, že to umožní lidem rozhodovat se rychleji.“

… a jak létat a přistát.

Asistovat při lidské činnosti je další klíčovou složkou kompenzační strategie umělé inteligence. Work pochválil automatický systém v kokpitech Aircrew Labor In-Cockpit Automation System, neboli ALIAS, který přebírá od pilotů některá rozhodování. Byl to, jak řekl, „systém navržený ke snížení počtu členů posádky v kokpitu v jakémkoli okamžiku.“

Řízení dronů a lodí. Work definoval bojový tým člověka se strojem jako lidskou práci s bezpilotním vzdušným vozidlem (nebo UAV) k řízení operací. „Armádní vrtulník Apache a vzdušné vozidlo Gray Eagle UAV jsou navrženy tak, aby fungovali společně. P-8 [Poseidon] a [MQ-4C] Triton UAV pracují společně, „poznamenal. „Díváme se na velké množství velmi, velmi vyspělých věcí.“ Zmínil nedávné programy, které by rozmístily kaskády malých bezpilotních letounů z větších dronových „mateřských lodí“ (program DARPA, tzv. Gremlins), rojící se lodě (program Úřadu námořního výzkumu) a úsilí vedoucí k tomu, aby jediný lidský operátor nasměroval řadu bezpilotních letounů (na rozdíl od několika členů posádek, řídících jeden dron, což je současný stav, který je součástí snah letectva, nazvaný Vigilant Spirit Control Station).

Mnohé z těchto pomůcek a schopností umělé inteligence by se měly opírat o rychlý učební systém, který sbírá, zpracovává a šíří informace, které pomáhají velitelům se lépe rozhodovat. Popsal to jako „učící se síť.“ Nenahradilo by to lidi, ale značně by to urychlilo shromažďování a šíření relevantních údajů a příkazů pro více strojů a lidí na bitevním poli.

„Pokud odpálíme sedm raket na pozemní jednotky a jedna raketa směřuje vysoko a zaměřuje se na to, co která bojová skupina dělá na svoji obranu a uvidí něco nového, co není v její databázi, bude to okamžitě hlásit zpět učebnímu systému. Data se vrátí zpět k učebnímu stroji, který vytvoří ‚tady je něco, co byste měli udělat’, a to bude předáno k lidské spolupráci, takže velitel mise může provést úpravu další salvy a pak zadá příkaz uvnitř softwaru střely, takže odpálení dalších sedmi raket bude tak mnohem efektivnější,“ řekl.

Panuje „hodně skepse právě teď uvnitř ministerstva obrany ohledně toho, zda budeme schopni zdokonalit a chránit takovou síť,“ řekl Work. „Ale když uděláte inteligentní design spolu s učební obranou, je to nejen možné, ale je to i požadavek.“

 Patrick Tucker

Zdroj: http://govtslaves.info/these-are-the-decisions-the-pentagon-wants-to-leave-to-robots/