Finský ministr zahraničí říká, že jeho země neměla nikdy vstupovat do Eura
V srpnu jsme vám přinesli „Chmurné hodnocení řecké budoucnosti od jedné země,“ v němž jsme zdůrazňovali komentáře finského ministra zahraničí Timo Soiniho. „Pravda je tou největší silou. Měli jsme si přiznat, že to nebude fungovat,“ řekl Soini, když kritizoval rozhodnutí Bruselu podpořit program třetího vykoupení z dluhů pro Atény po letních nevraživých jednáních. „Doufám, že v EU, a v té části eurozóny, co se drží ve správném kurzu, budeme schopni se postavit k faktům a říci, co je moc, je moc, a že musíme udělat něco jiného,“ pokračoval.
No, a jak se ukázalo, Soini si myslí, že Finsko „něco jiného udělat musí,“ když jde o účast na jednotné měně. Soini, u kterého se odráží sentimenty politika Centristické strany Paavo Vayrynena – tj. bývalého ministra zahraničí, který tlačil na to, aby Finsko euro opustilo – také úpí nad faktem, že se jeho země nemůže uchýlit k devalvaci měny a posílit si tak konkurenceschopnost.
„Debata o tomto tématu nabírá páru,“ řekl Soini v úterý v Helsinkách, než uvedl, že bohužel ani referendum o odchodu z eura „by neposkytlo (krátkodobé) řešení, a to kvůli faktu, že Finsko je zatím členským státem euro-oblasti.“
O tomto „faktu“ Soini řekl, že právě ten může za propadající se ekonomiku Finska, která se už po tři roky bez ustání propadá a vzhledem k rozhodně mizernému 3. kvartálu v řadě by tím mohl docela dobře začínat už čtvrtý po sobě následující rok recese.
„To by mohlo vypadat jako hrozná historie pro zemi, jejíž státní dluh se pořád ještě těší vzácnému blahoslavení ratingem s Trojitým A, když její poměr vládního dluhu k HDP zůstává na relativně skromných 62% a která ještě nezažila bankovní paniku,“ domníval se minulý měsíc WSJ. „Zjednodušující odpověď spočívá v obvinění eura, protože kdyby si Finsko ponechalo svou vlastní měnu, mohlo by na šoky odpovědět devalvací, aby se vrátilo ke konkurenceschopnosti, jako to udělalo po finanční krizi v 90. letech,“ dodává WSJ.
„Bez možnosti devalvace měny si vláda spočítala, že Finsko potřebuje snížit své náklady práce až o 15 procent, aby dohnalo své hlavní obchodní partnery Švédsko a Německo,“ píše Bloomberg s dodatkem, že „Finsko bude do roku 2017 nejslabší ekonomikou EU, když podle Evropské komise roste jen polovičním tempem růstu Řecka.“
I kdyby, jak WSJ a další naznačují, ekonomické problémy Finska vyvěraly více z nedostatku reforem ve prospěch svobodného trhu, než z přijetí měny, kterou si tato země netiskne, tak má Soini alespoň tu kuráž do Evropy šťouchat.
„Schengen sice nejspíš nebude prohlášen za mrtvý, ale nejspíš se už nebude dodržovat,“ řekl, čímž v podstatě sepisuje pro EU nekrolog přicházející se záplavou uprchlíků, kteří zaplavili tento blok. Ač Soini říká, že „by se terorismus a uprchlická krize neměly vzájemně zaměňovat, jelikož jde o ohrožení nevinných lidí prchajících před tyranií, aby se pak dostali do podezření z terorismu,“ tak ale jeho Strana Finů není zrovna známa soucitem s imigranty a s touto poznámkou to uzavřeme ještě dalším chmurným citátem od Soiniho:
„Jestli se příliv ilegálních žadatelů o azyl nedostane pod kontrolu v Řecku nebo v jiných zemích, dožene to národní státy, aby vzaly věci do vlastních rukou.“
Submitted by Tyler Durden on 12/22/2015 12:35 -0500
Zdroj
