Ukrajinská pohraniční služba hrozí rozhodnout otázku o hranici „v těsném spojení s ozbrojenými silami“. Zatímco státní tajemník Kerry v Moskvě hovořil o nezbytnosti plnit Minské dohody, které mají zastavit válku na Donbasu, „sponzorovaní“ kyjevští ozbrojenci slibují vrátit kontrolu nad hranicemi, přičemž pohraničníci mají v úmyslu „konat v těsném spojení s OSU“. Ukrajina se snaží věc vyřešit cestou síly a Minsk-2 se dodržovat nechystá, přitom však apeluje na Západ, aby ji podpořil.

Státní pohrniční služba Ukrajiny má v úmyslu vrátit si kontrolu nad více než 400 km hranice – ve středu o tom informoval vedoucí oddělení Viktor Nazarenko z agentury Interfax-Ukrajina. Jedná se o hranici mezi Ruskem a Doněckou a Luhanskou republikou a také o nyní neexistující hranici na Kerčském průlivu.

„Chystáme se vzít pod kontrolu tu část, kterou nekontrolujeme, je to 409,3 km. Rozpracovali jsme odpovídající plán, prodiskutovali jej na kolegiu a musíme být připraveni. Je to složitý úkol, který musíme splnit,“ – řekl Nazarenko. Detaily plánu neprozradil, ale řekl, že v této věci bude jeho ministerstvo konat v pevném svazku s ozbrojenými silami.

Kyjevští ozbrojenci ve skutečnosti postavili před hotovou věc Moskvu i Washington, kde deklarovali věrnost písmu Minských dohod.

Připomeňme, že po setkání Vladimíra Putina a šéfa ruského ministerstva zahraničí Sergeje Lavrova se státním sekretářem USA Johnem Kerrym, který přijel do Moskvy, Lavrov řekl: „Rusko a Spojené státy ve věci těch dohod, které byly v principiálním plánu dosaženy mezi prezidenty Putinem a Obamou, potvrzují svou podporu Minským dohodám, podporu „normanskému formátu“ a budou využívat svých možností, aby bylo dosaženo úplného splnění Minských dohod.“ „Existují konkrétní představy o tom, jak toto co nejefektivněji podporovat. Doufáme, že s našimi americkými kolegy zůstaneme v kontak tu,“ – dodal ministr. Kerry ze své strany zdůraznil, že každá ze stran konfliktu v Donbase by se měla dohodou z Minsku řídit.

Rozhodnutí řešit ochranu hranic za pomoci ozbrojených sil, oznámené pohraniční službou Ukrajiny, přichází na pozadí informací o koncentraci ukrajinské obrněné techniky v zóně konfliktu, jejíž přítomnost přímo na demarkační linii je Minskými dohodami přímo zakázána. „Byla zjištěna fakta o přemísťování těžké vojenské techniky k dělící linii, což je Minskými dohodami zakázáno, a v přilehlých rajónech je zvýšen počet sestav OSU,“ – informoval v předvečer zástupce náčelníka štábu národní milice LNR Igor Jaščenko.

Podle jeho slov do města Stanice Luhanská, nacházejícího se na hraniční linii, přijela kolona ukrajinské obrněné techniky – sedm tanků T-64 a 12 obrněných vozů. V Koljadovce (28 km od linie) jsou umístěny dva raketové systémy Grad a osm houfnic MSTA-B a D-30. Pokud jsou informace LNR přesné, pak se jedná o jasné porušení Minských dohod. Zjištění o koncentraci obrněné techniky se sešlo s prohlášením o tom, že kontaktní skupina v průběhu zasedání v Minsku dosáhla dohody o příměří v Donbase na dobu novoročních svátků.

Připomeňme, že opolčení DNR a LNR stanovilo permanentní kontrolu nad příhraničními regiony s Ruskem po sérii bojů v červenci až srpnu minulého roku, které se staly příčinou likvidace izvarinského kotle, obsazení Saur-Mohyly a Novoazovska. Tehdy po několika těžkých bojích byly obsazeny kontrolní body Marinovka a Izvarino. Je očividné, že pokus silou zabezpečit „obnovení kontroly hranic“ je chápán jako bojový revanš.

Kyjev provokuje, aby se vrátil do světových zpráv

„Nyní Ukrajina na Donbase svévolně vešla do zóny, která měla být nárazníkovou. OSU provedly násilné začištění Krasnogorovky, která není součástí Kyjevem kontrolovaného území,“ což se jeví jako hrubé porušení Minských dohod“,“ – řekl doněcký politolog, ředitel Centra evroasijských studií, Vladimír Kornilov.

„Zatímco Západ z nějakého důvodu vyzývá pouze Rusko, aby plnilo Minské dohody, přestože ono není signatářem, nikdo na Západě se neobrací na Ukrajinu, která ve skutečnosti kromě vzácných výjimek nesplnila ani jednu položku. Ukrajina totiž původně vůbec nehodlala smlouvu plnit, přitom stále a stále na Západ apeluje, aby jí poskytoval podporu,“ – řekl expert.

Ještě si zabojují

V Kyjevě už dva roky říkají, že se připravují. Za tu dobu už stihli několikrát si zabojovat a samozřejmě si ještě zabojují,“ – připomíná ředitěl Centra systémové analýzy a prognózy Rostislav Iščenko. Zdůraznil, že šéf pohraniční služby Nazarenko „nic jiného ani nemohl říci“. Je to oficiální pozice. Oni se skutečně připravují zmíněný úsek hranice vzít pod kontrolu.“ Odborník však nevyloučil scénář, že kyjevské velení se podobně připravovat může ještě deset let, pokud se to protáhne.

„Ukrajina se bojí, ale opravdu se chystá bojovat, jiná varianta není, neustále tam koncentrují vojska a organizují provokace. Protože vyplnit Minské dohody oni nemohou a alternativou se jeví jedině válka, která dříve nebo později začne,“ – zdůraznil odborník.

„Nemyslím si, že konkrétně toto oznámení je nutné chápat jako svědectví toho, že doslova zítra by to mělo už-už začít. Nespojoval bych oznámení státní pohraniční služby s konkrétním záměrem, zapadají sice do sebe, ale nesouvisejí spolu,“ – řekl společník. – „Velitel státní pohraniční služby by mohl říci totéž před měsícem nebo před půl rokem. Přímá souvislost s tím, co řekl dnes a co se stane zítra, není.“

Kyjev nemůže uzavřít mír, dříve nebo později bojovat začne, ale nebude to z rozhodnutí státní pohraniční služby, naopak, pokud by skutečně bylo přijato rozhodnutí bojovat, s takovým prohlášením by nevystoupil a prostě by seděl a mlčel.

„Samotné prohlášení o přípravě k převzetí hranice pod kontrolu není nic neobvyklého. Jedním z posledních bodů Minské dohody je, že když Ukrajina vyplní vše, co vyplnit nemůže, předají jí hranice, protože ona to vyplnit nemůže, a tak hranici nepředají nikdy. Ale to není otázka pro velitele pohraniční služby, zda předají nebo nepředají, jeho úkol jako velitele odpovídající struktury je připravit se, to je jeho práce,“ – řekl expert.

Od poloviny dubna loňského roku kyjevské orgány provádějí na východě Ukrajiny „speciální operaci“ na potlačení protestního hnutí v Donbase. Jsou informace o obrovských obětech mezi civilním obyvatelstvem i o ničení obytných domů a objektů infrastruktury. Podle zpráv OSN na začátku prosince se oběťmi konfliktu na východě Ukrajiny už stalo více než 9.000 lidí, více než 20.000 jich bylo zraněno, 1,5 milionu lidí bylo nuceno opustit své domovy. Od 1. září na Donbase vstoupilo v platnost další příměří. Koncem září byla podepsána dohoda o odvedení těžkých zbraní o kalibru větším ja k 100 milimetrů a také tanků od linie střetu. Tento proces byl dokončen 12. listopadu.

Zdroj: http://ukraina.ru/opinions/20151216/1015094535.html