Ruští liberálové nepřestávají bavit Rusy svými neznalostmi. A jestli nás před časem bavili tu Navalný, tu Volkov, tak nyní svými „dvojnými standardy“ udivila nevýrazná liberální média. Všechno to začalo tím, že jsme se nedozvěděli jediné zprávy o příčině mírně řečeno podivného vzezření Michaila Chodorkovského v době jeho nedávné tiskové konference v Londýně.

Jak je to možné? Není to přece tak dávno, kdy kterékoli liberální médium, ať už to „Novaja gazeta“ nebo „Dožď“, „Svoboda“ nebo „Echo Moskvy“ pokládaly za svou povinnost povozit se na zdraví Vladimíra Putina. Před časem se mohl prezident pochlubit doslova přítomnosti „sedmi sester“: jakákoli vráska byla médii důkladně proprána a stačilo, aby se politik objevil před objektivy kamer s nachlazením, a liberálové doslova utíkali objednat rakev. Potom, odpoví ;dajíce na otázku o etice podobných poznámek, tvrdili, že zdraví tak významných osobností politického života by mělo být veřejností diskutováno.

Všechny nemoci ruského prezidenta

Má Vladimír Putin jednu z forem autismu? Rakovinu? A mohl by být „narcistní megalomaniak“?

Achilles bez paty

Dostává Putin důchod? A ve světle různých změn pro vysoce placené penzisty bude jeho důchod krácen? A může být vojenským penzistou? Nezajímají mě peníze, a dokonce ani jejich množství. Zajímá mě vzhled našeho prezidenta, který by formálně už mohl odejít na zasloužený odpočinek, ale fakticky je vnímán jako člověk, který dokonce nemůže mít akutní respirační infekci.

Kromě toho fyzické (včetně psychického) zdraví prakticky kteréhokoli politika je syrovým masem pro věčně hladové liberální supy. Nejen to, že diskutovali psychický stav a třes rukou Genadije Janajeva, šéfa výboru pro mimořádné události, vychutnávali si všechny podrobnosti závislostí Borise Jelcina, dělali prezidentovi prognózy na roky dožití po operaci bypassu a vybírali chutné přívlastky jako „stařecká choroba s hnijícíma rukama“ Jevgenije Primakova.

Dále – ti nejotrlejší si jako oběť vybrali slepou Dianu Gurckou, podporující Vladimíra Putina. A kde jsou potom články o tom, že Chodorkovský všemi neverbálními projevy svého chování předvádí pravděpodobnost Parkinsonovy nemoci?

Gurcká prohlédla!

Tragicky málem skončil nedávný zájezd Diany Gurcké do města Kobel v západní Ukrajině. Před koncertem slepá zpěvačka zašla spolu se svými kolegy do lesa na houby, zabloudila v neprůchodné houštině a jen zázrakem zůstala naživu…

Ne, autor nesleduje dvojí morálku. Ale pokouší se vysvětlit, proč Chodorkovský upadá, upadá fyzicky.

Začněme s tím, že i videozáznam rozhovoru z října jasně svědčil o zdravotních problémech Chodorkovského. V době prosincové tiskovky je třes hlavy ještě patrnější. Kromě toho jeho pohyby jsou prkené tuhý, tělo je napjaté. Je patrné, že Chodorkovskému je obtížné ovládat své svaly, během celého vystoupení je v jedné póze, pouze se nejistě přesouvá z nohy na nohu.

Je překvapující, že organizátoři konference se nepostarali o člověka se zřejmým neduhem: stát hodinu na místě bez opory a pomoci je pro takové lidi velmi obtížné. Celkový úpadek sil je cítit i „přes obrazovku“: politikova mimika zachytila méně emociálních odstínů a zvýšené svalové napětí přispělo ke vzhledu „masky“. Co se týče Michailovy řeči, stala se pomalejší, nejistou, rychle ztrácí na síle.

Když Chodorkovský odpovídá na dotazy novinářů, zapomíná první část otázky. Je patrné, že jeho kognitivní funkce se posunuly k horšímu. Příčina je v tom, že pacienti s jeho diagnózou jsou náchylní ke ztrátě koncentrace, často krátkodobá paměť „odmítá“ udržet množství elementů v porovnání s normou.

Problém s třesem potvrzuje sám Chodorkovský, když se ve svém mikroblogu omlouvá čtenářům a vyjadřuje naději na zlepšení. Všechny nitky vedou ke všem známé Parkinsonově nemoci, i když oficiální vyjádření lékaře není k dispozici.

Nicméně situaci zhoršuje genetická predispozice samotného Michaila k takové nemoci, kterou lze pozorovat v pohybech jeho otce v době tohoto rozhovoru:

Závěry si učinili všichni sami – kromě samotných liberálů. Nehledě na účast velkého množství, jemně řečeno, protivládních médií na tiskovce, nikdo se o tom nezmínil. Nikdo z celé té skupiny nepronesl dotaz: může člověk pravděpodobně stižený Parkinsonovou nemocí rozhodovat o osudu ruského národa, a to dokonce ze zahraničí?

Může člověk, který částečně ztrácí kontrolu nad svým vlastním tělem řídit vzpoury a revoluce, k čemuž tak zoufale vyzývá ve svém vystoupení? Vždyť při svém projevu Chodorkovský vyvolává dojem unaveného mučedníka: a dobří polytechnologové posílili efekt, když opozičníka oblékli do tmavého oblečení a la „inteligentní sovětský inženýr ubitý útlakem Svazu“.

Jinými slovy našim liberálním „mastodontům pera“ morálka dovoluje psát o tom, kam jede invalidní vozík Iriny Jasinoj. Ale morálka kamsi rázem mizí, když se dílo dotkne opozičního činitele. Přesto by si měli uvědomit, že v takovém stavu by člověk měl odejít na zasloužený odpočinek a ne ho stavět jako návnadu pro nejotrlejší liberály.

Zdroj: http://politrussia.com/opozitsiya/khodorkovskiy-400/