Důchodci. Poslední bašta odporu proti systému, který potřebuje vyrábět poslušné otroky bez paměti a kořenů. A právě tady máme ten skutečný důvod, proč systém tak zuřivě útočí na důchodce.
Nejsou to jen peníze, není to jen jejich „neproduktivita“. Je to něco mnohem hlubšího, mnohem nebezpečnějšího. Důchodci jsou poslední překážkou totální kontroly nad myšlením příštích generací. A systém to ví. Proto bije na poplach.
Důchodci jsou živoucí pamětí národa a paměť je to poslední, co systém chce, aby měly nové generace. Protože paměť znamená srovnání. A srovnání znamená otázky. A otázky znamenají revoluci.
Systém potřebuje, aby děti vyrůstaly odpojené – od minulosti, od rodiny, od jakéhokoli pevného referenčního bodu, na který by se mohly vztahovat. Potřebuje, aby byly kořeny přerušené, aby neexistovala kontinuita, aby každá nová generace byla jen prázdnou nádobou, kterou lze naplnit oficiální propagandou dnešního režimu.
A důchodci tohle narušují. Jsou jako strážci brány, kteří stojí mezi dětmi a totální indoktrinací a proto musí být izolovaní zdiskreditovaní znevážení zesměšnění ponížení. ...