Ač je hromadění ruských vojenských sil v Sýrii těžko neočekávané nebo překvapující, jelikož je to opakování toho, co se dělo v létě 2013, kdy byl v reakci na zahraniční provokace Asadův režim opět na pokraji kolapsu a jen ruská intervence zabránila, aby Sýrie padla pod náporem ‚Západních‘ sil, objevila se v uplynulém týdnu otázka: kolik z toho vojenského posilování je reálného a ověřitelného a kolik je funkcí euforie Západních médií nad současným záměrem použít to jako obětního beránka za nadcházející pozemní invazi do Sýrie pomocí US podporovaných sil al Nusra (a ISIS) líčené jako odveta za ruské posilování, které je samo reakcí na nyní už potvrzenou Západní strategii na svržení Asada. (ilustrační foto)