Češka žijící v Berlíně popisuje svou zkušenost jako vlastník bytu, když se rozhodli pro rekonstrukci. Příběh je pravdivý, ač neuvěřitelný. (Foto: Flickr / ilustrační)

Občas se mě přátelé ptají, jaký je život v Berlíně. Když jim říkám, že se to dá těžce popsat, tak moc nerozumí. Dám aktuální příklad.

Jako vlastníci bytu v osobním vlastnictví v Berlíně jsme se rozhodli pro rekonstrukci koupelny, každá i mini rekonstrukce bytu musí mít souhlas městské části. Jsou to i takové věci jako výměna umyvadla, nebo toalety. Pro jednotlivé městské části jsou dány maximální limity, za kolik daná toeleta musí být. Vzhled a cenu schváleuje úředník. Například v naší čtvrti nesmí být obklad v koupelně či kuchyní za víc jak 20 Euro ( 480 Kč) za metr čtvereční, pračka nesmí být v koupelně, ale v kuchyni, kuchyň nesmí být vestavěná, to je ultra luxus, ale pouze deska a pod ní pračka lednička atd. Občas povolí vestavěnou z Ikea, ale nestává se to často. Pokud nepožádáte o povolení, jsou tam obří pokuty a pokud by jste něco udělali a nesplňuje limity, tak dostanete jak pokutu, tak to budete muset vše vrátit do původního stavu, nebo stavu limitů. Tyto zákony mají zabraňovat gentrifikaci, tedy vystěhovávání půvůdních obyvatel a zdražování nájmů. Idea hezká, ale jako vše v Berlíně do extrému Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj