Premiér Petr Fiala rozhodnutí mezinárodního konsorcia TAL označil za úspěch: „Je to významný úspěch a důležitý krok k tomu, abychom se zbavili závislosti na ruských nerostných surovinách.“ Na jaře ministr energetiky Síkela jednal o rozšíření stávajícího ropovodu, který vede z Itálie přes Rakousko a Německo. Cena dostavby je odhadována v rozmezí 1,2 až 1,6 mld. korun. Projekt má být zprovozněn do roku 2025.V roce 2021 polovina dodávek ropy do České republiky přicházela z Ruska. Loni se v republice spotřebovalo 6,8 milionů tun ropy. Kromě Ruska byly významnými dodavateli Ázerbájdžán, Kazachstán a také USA. Rozšíření projektu TAL, včetně jeho nákladů a budoucího vývoje v kontextu zeleného údělu zhodnotil v podrobném komentáři pro Sputnik přední analytik Fondu národní energetické bezpečnosti Igor Juškov.Proč se Česká republika rozhodla pro tento projektČeská republika se bude nyní snažit diverzifikovat zdroje dodávek a vytvořit pro ně potřebnou infrastrukturu. A to navzdory tomu, že Česko formálně nemá zákaz na nákup zdrojů. Protiruské sankce ze 6. balíčku se vztahují pouze na dodávky mořskou cestou. Jakékoli státy, které dovážejí ropu prostřednictvím ropovodu, budou moci nadále nakupovat ruské suroviny.Na druhou stranu Češi pravděpodobně vnímají ruskou ropu jako toxickou a bojí se, že budou obviněni ze sponzorování Ruska. Také chápou, že sankční režim se může změnit a může být také zakázáno dodávání ruské ropy ropovodem.Za třetí, vidíme, že samotné potrubí se pravidelně zastavuje. To znamená, že například útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vedou k odpojení elektřiny. Tyto výpadky zastavují provoz ropovodu Družba, což se stalo již dvakrát. Když se ropovod stavěl v době Sovětského svazu, existoval záložní systém založený na průmyslových generátorech. Není jasné, kde jsou generátory nyní. Teoreticky by se měly automaticky zapnout, pokud ze sítě zmizí elektřina.Německo se může potýkat s podobným problémemJestliže budeme předpokládat, že ropovod Družba se zastaví, musíte dostávat ropu přes jiné ropovody. Stejným problémům čelí Německo, které většinu ropy čerpá z Ruska, Zastaví-li se proud v obou větvích ropovodu i do Německa i do ČR, nebudou mít Němci dostatek objemu ropy v přístavních zařízeních a ropovodech a budou muset dodávat ropu po moři ze světového trhu. Zatíží své rafinérie a nebudou jim stačit. K čerpání ropy z Gdaňska budou muset využít polský přístav Gdaňsk. Následně ho přepraví standardně přes ropovod Družba. Přitom tranzit z Německa do Česka už kapacitně nebude dostatečný. Proto je možné, že Česká republika bude muset buď jednat s Německem o vybudování nového přístavu pro příjem ropy, nebo radikálně rozšířit kapacitu stávajících německých přístavů a tím pádem i ropovodů z nich.Investice do ropné infrastruktury vs. Zelený údělJedná se o vážnou práci a poměrně velké investice. Je otázka, kdo to všechno zaplatí, protože na jednu stranu především obchodní společnosti musí do toho investovat hodně peněz. Na druhou stranu jsou tyto obchodní společnosti zastrašovány evropskými politiky, kteří tvrdí, že příští rok už bude nezbytně nutné zakázat prodej aut se spalovacím motorem. Investorům hrozí, že budou peníze investovat do infrastruktury a pak je nebudou moci vrátit, protože v Evropě pokračuje tlak na ropný sektor jako celek. Do této pasti se mohou chytit i Češi.Navíc Češi podceňují cenu rozšiřování infrastruktury ropovodu TAL. Vidíme, že když Německo řeklo, že staví terminály LNG, přijímající terminály, po uplynutí dvou měsíců se výše investice již zdvojnásobila. Totéž platí zde. Je možné, že se náklady budou s postupem projektu zvyšovat.Dále musíte najít ropu, která je technicky podobná Urals. Dosáhnete toho smícháním různých druhů ropy, aby získala stejné vlastnosti. Například, smíchá se část těžké ropy nebo dokonce mazutu z Blízkého východu či severoafrické Libye a část lehké americké ropy. Evropský trh včetně České republiky bude ve větší míře zásobovat americká a blízkovýchodní ropa. Ruské dodávky zřejmě obsadí země Blízkého východu.Tím ale vzniknou dodatečné náklady: bude nutné zaplatit za dodání různých typů ropy na jedno místo a zaplatit za míchání. Rafinériím v Evropě se tedy zvyšují náklady, protože musí kupovat ropu od vzdálenějších dodavatelů a platit za dodávku. Může se ukázat, že je jednodušší vyrábět a dovážet hotové ropné produkty do Evropy. V tomto ohledu se Česká republika i řada dalších zemí potýkají s rizikem uzavření rafinérií.Energetická krize je do značné míry důsledkem klimatické rétoriky především Evropské unie. Nezačalo to 24. února letošního roku. Bylo to tady již minulý rok: ceny plynu byly vyšší než 1 000 dolarů za tisíc metrů krychlových, ačkoli v té době ještě nebyly zavedené protiruské sankce. Snížení dodávek z Ruska prohlubuje stávající nedostatek energetických zdrojů. EU v příštích 10 letech urychlí energetický přechod na obnovitelné zdroje energie, což znamená, že sníží spotřebu uhlovodíků. Při současné úrovni těžby se vytvoří převis nabídky. Ropa bude stát levně, protože vznikne spousta nevyžádaných zdrojů.Když se obchodním firmám o tom léta hovoří, samozřejmě se začnou bát investovat do nové těžby a výstavby infrastruktury. Za pět až sedm let, až bude proudit první ropa z tohoto projektu na trh, společnosti to budou muset prodávat levně a nevrátí své investice. Evropští politici svou rétoriku přitom nezměnili. Často žádají, aby jim dodali více plynu, více ropy tady a teď, ale když jde o podepsání dlouhodobé smlouvy, aby zaručili nákup ropy v průběhu let, odmítají to.Nyní Německo údajně podepsalo s Katarem dohodu o dodání ropy na 15 let. Ve skutečnosti to není Německo, ale americká společnost ConocoPhilips. Není jasné, kdo bude Německo zastupovat. Nebyli schopni překonat tento rozpor mezi potřebou více uhlovodíků na jedné straně a dlouhodobou smlouvou na dodání zdrojů na straně druhé.