Země EU se domluvily, že v roce 2023 nakoupí pomocí mechanismu společných nákupů nejméně 13,5 miliardy kubíků, čili 15% celkového objemu plynu potřebného pro naplnění plynojemů.V prohlášení se přitom neuvádí, co znamená termín „ruský plyn“ – jestli se bude za takový považovat také palivo těžené v Rusku a kupované pomocí zprostředkovatelů.Mechanismus společných nákupů předpokládá, že plynové společnosti v EU předloží Evropské komisi informaci o svých potřebách, a úřady EU si najmou zprostředkovatele, který potřeby spočítá a bude hledat dodavatele. Evropské země své společnosti zaváží, aby využily služeb zprostředkovatele s tím, aby byl podíl nakupovaného plynu zvýšen na 15% závazků pro naplnění plynojemů v roce 2023.Aby toto rozhodnutí nabylo platnosti, musí být schváleno na prosincovém plánovaném zasedání rady EU pro energetiku, ministr průmyslu a obchodu ČR (která předsedá EU v tomto roce) Josef Síkela však oznámil, že diskuse v této otázce je ukončena, a že návrh bude schválen bez dalšího projednání.Záporný účinek protiruských sankcíZápad zesílil sankční tlak na Rusko kvůli Ukrajině, což mělo za následek růst cen elektrické energie, paliva a potravin v Evropě a USA. Prezident RF Vladimir Putin prohlásil, že levné a spolehlivé ruské energetické zdroje byly konkurenční předností Evropy, a že dokonce i částečné jejich odmítnutí bude mít záporný vliv na její ekonomiku a na život obyvatel. A tím, že trvají na úplném odmítnutí Evropskou unií ruských energetických nosičů a jiných zdrojů, provokují USA proces deindustrializace Evropy.