Rusko varovalo již před Bukurešťsým summitem roku 2008, na kterém bylo přijato rozhodnutí o eventuálním členství Ukrajiny a Gruzie v NATO, před nebezpečím daného kroku, připomněl náměstek ministra.Řekl, že NATO zapomíná na princip, podle kterého nikdo nesmí posilovat vlastní bezpečnost na úkor jiných.„Převzali jsme závazky, že nepodnikneme žádné kroky, jež by mohly vážně poškodit vzájemnou bezpečnost. Pokud jedna strana říká, že to nesmí být uděláno, pak je třeba si sednout a domluvit se o tom, jak zajistit bezpečnost NATO a Ruska, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny.Tohle nebylo učiněno pod záminkou, že prý samotná Ukrajina to chce, kdežto NATO jenom reagovala na žádost suverénního státu, a že je to vůbec součást principu, že státy smostatně volí způsoby zajištění své bezpečnosti,” řekl Gruško.Diplomat upřesnil, že rozšíření Severoatlantické aliance nepřispívá k posílení bezpečnosti samotné NATO.Finsko a Švédsko zaslaly kvůli ruské speciální operaci 18. května žádost generálnímu tajemníku NATO Jensu Stoltenbergovi o vstup do aliance.Nejdřív Turecko zablokovalo zahájení projednání otázky rozšíření aliance kvůli bezpečnosti a boji s terorismem, ale 29. června podepsalo memorandum se Stockholmem a Helsinkami, které přihlíží ke všem příčinám obav Ankary.Pak odvolala republika své námitky ohledně vstupu nových států do NATO. Prezident Recep Tayyip Erdogan přitom upozornil na to, že rychlost procesu vstupu do aliance závisí na splnění podmínek Ankary.Podle dat z 6. října přijalo již 28 zemí z 30 kladné rozhodnutí o přijetí Švédska a Finska do NATO, s výjimkou Turecka a Maďarska.