Devět tisíc HirošimAmerické strategické lodě s jaderným pohonem jsou pravidelně vysílány do bojové služby v oceánech, ale Pentagon o tom obvykle média neinformuje. Záběry z demonstrativního průjezdu ponorky Gibraltarem obletěly všechny hlavní televizní kanály na světě.Italské noviny La Repubblica vysvětlují připlutí USS Rhode Island do Středozemního moře jako „pokus donutit Kreml, aby se vzdal myšlenky použití jaderných zbraní na Ukrajině“.Argument je to závažný. Jaderné ponorky třídy Ohio jsou považovány za největší nosiče jaderných zbraní na světě. Americké námořnictvo má nyní 18 těchto vlajkových lodí. Čtrnáct z nich je vyzbrojeno balistickými raketami Trident II s doletem 11 300 kilometrů.Každá má rozdělující se hlavici s jednotlivými zaměřovacími jednotkami (až 12) a termonukleárními náložemi o kapacitě 475 nebo 100 kilotun. Jedna loď s jaderným pohonem je tedy schopna vytvořit nepříteli více než devět tisíc Hirošim.Pentagon zároveň přesunul do Středozemního moře protiponorkový P-8A Poseidon a letadlo pro řízení jaderných sil E-6B Mercury, určené k zajištění záložního komunikačního systému s jadernými ponorkami. Je to také vzdušné velitelské stanoviště strategického velitelství Ozbrojených sil USA (USSTRATCOM). Předpokládá se, že tyto dva stroje operují ve spojení s USS Rhode Island.Ta nejsilnější dezinformaceNení pravděpodobné, že USA plánují zahájit jadernou válku – Pentagon to opakovaně vyvracel. I když letový dosah raket Rhode Island stačí na střelbu na Moskvu z amerického pobřeží.Američané přitom Rusku neustále připisují záměr použít jaderné zbraně na Ukrajině. Kreml považuje taková obvinění za nezodpovědná.Toto není první krok Washingtonu na cestě k jaderné eskalaci. V říjnu média psala o plánech Pentagonu urychlit přezbrojení svých jaderných arzenálů v Evropě. Již v prosinci dorazí modernizované letecké bomby B62-12 na letecké základny NATO, ačkoli se s nimi počítalo na jaře příštího roku.Kromě toho byla úroveň bojové připravenosti amerických sil v Evropě zvýšena na úroveň DEFCON 2. Dříve to bylo pouze v době karibské krize a v předvečer operace Pouštní bouře. Tento režim umožňuje jaderný úder na nepřítele.„Jsou však i jiné nálady - jak tam, tak i mezi některými spojenci NATO, kteří na toto téma spekulují s nadšením a někdy i arogancí.“Expert se domnívá, že Západ bude v rámci informační konfrontace i nadále obviňovat Kreml. Navíc dodává, že jaderná hrozba velmi znepokojuje voliče.Raketové dilemaZemě, které dosud nebyly přijaty do NATO, jsou zatahovány do jaderné rétoriky. Americký časopis na konci října informoval, že finská vláda zvažuje možnost umístit na svém území „zbraně soudného dne“.Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že skandinávské země mají k této otázce „úplně stejný“ postoj. Finský prezident Sauli Niiniste však tento týden prohlásil, že nehodlá přijmout jaderné zbraně. A upřesnil, že mu to ani nebylo nabídnuto. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to potvrdil.Washington tedy zjevně nechce zajít příliš daleko. Podle informací The Wall Street Journal americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan během posledních několika měsíců vede důvěrná jednání s asistentem ruského prezidenta pro mezinárodní záležitosti a tajemníkem Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem.Američtí novináři tvrdí, že cílem kontaktů je zabránit jaderné eskalaci na Ukrajině. Sám Sullivan nic nekomentoval, ale dal jasně najevo, že dialog bude pokračovat. Stejně jako hraní na nervy – prostřednictvím posílení jaderné rétoriky.