„Představitelé EU prohlásili, že už nepovažují stropování dovozních cen zemního plynu za efektivní nástroj v boji s bezprecedentní energetickou krizí,“ napsala pozorovatelka agentury Eva Kurkowska.Dodala, že na zasedání Evropské komise v pondělí byly předloženy varianty opatření na zadržování růstu cen paliva. Jako základní scénář se projednává vytvoření dynamického cenového koridoru pro plynové transakce.Autorka podotkla, že členské země EU v čele s Polskem, Belgií, Itálií a Řeckem vynaložily velká úsilí k omezování cen modrého paliva. To však jenom zhoršilo inflaci a nedostatek energetických zdrojů z Ruska potřebných na zimu. Evropská komise, která vystupovala dříve proti tržnímu zasahování, navrhla balík mimořádných opatření, který by proklestil cestu k regulování výkyvů cen.Avšak dvojí zaměření politiky EU může podle slov pozorovatelky mít za následek, že se tato opatření budou projednávat velmi dlouho.S myšlenkou zavést stropování cen ruských energetických zdrojů přišli předáci západních zemí na červnovém summitu G7. Od prosince má nabýt platnosti stropování cen ropy, od února – naftových výrobků, o plynu se však zatím nepodařilo domluvit.Rusko nejednou upozornilo na to, že nebude exportovat energetické nosiče do zemí, které uplatní mechanismus nuceného omezování nákupních cen. Prezident RF Vladimir Putin zdůraznil, že Moskva nebude nic dodávat do zahraničí, bude-li to v rozporu s jejími vlastními zájmy.Šéf Gazpromu Alexej Miller prohlásil, že jednostranné stropování cen ze strany EU bude porušením podstatných podmínek dohody, a že následkem toho bude zastavení dodávek.Západní země narazily na růst cen energetických zdrojů a prudký růst inflace kvůli zavedení sankcí proti Moskvě a linii na odmítnutí ruského paliva. Na pozadí zdražení paliva, především zemního plynu, přišel evropský průmysl o mnohé konkurenční přednosti, což ovlivnilo i jiné sféry ekonomiky. USA a evropské země se setkaly také s rekordní inflací.