„Je jasné, že obilí nepřichází tam, kam je naplánováno. Informují o tom také četné úřední osoby. Obilí jde do evropských zemí, jež mají víc peněz, a dávají ho tam do skladů. Ale nepřichází do zemí trpících hlady. Takže cíle dohody nebylo dosaženo. Podle údajů Potravinové a zemědělské organizace OSN potřebuje více než 50 zemí Severní Afriky, Západní a Centrální Asie obilí a jeho dopravu přes Černé moře,” cituje ho list Aydinlik.Çakır poznamenal, že zdrojem problému není nedostatek obilovin, ale chamtivost Západu a velkých evropských korporací, které berou všechno sobě a nechávají přebytek na svých skladech.Dohody o potravinách bylo dosaženo v Istanbulu 22. července. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a generální tajemník OSN António Guterres podepsali memorandum o pomoci v dodávkách ruské zemědělské produkce a hnojiv na světové trhy. Současně podepsala ukrajinská delegace dohodu s Tureckem a OSN o vývozu obilovin.29. října učinilo Rusko prohlášení o pozastavení své účasti v dohodě o obilovinách po útoku ukrajinské armády na lodě ruské Černomořské flotily a civilní plavidla v Sevastopolu.Později, 2. listopadu sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, že Rusko obnovuje účast v černomořské dohodě o obilovinách. Upřesnil, že ruská strana dostala dostatečné záruky, že humanitární koridor bude použit pouze v souladu se stanovenými cíli.Ruský prezident Vladimir Putin řekl 1. listopadu, že pouze 3-5% obilovin vyvážených z Ukrajiny přijde do chudobných zemí. Zdůraznil, že vývoz obilovin z Ukrajiny byl původně zorganizován s cílem uspokojení poptávky nejchudobnějších států. Rusko na to přistoupilo právě v zájmu těchto států, řekl Putin.