„Naší prioritou je boj s energetickou krizí, která se může změnit v ekonomickou a sociální,“ řekla.Von der Leyenová zdůraznila, že EU dělá vše možné, aby se zbavila závislosti na ruském plynu. Například, plynojemy EU jsou již naplněny na 92%, podotkla. Také podle slov předsedkyně EK snížily členské země EU v letošním roce spotřebu plynu o 15%.26. října výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol promluvil o bezprecedentní energetické krizi ve světě. Poukázal na to, že v souvislosti s událostmi ve světě narazily evropské země na přerušení dodávek energetických zdrojů. Kvůli tomu bude nadcházející zima pro ně těžká, ale následující – ještě těžší.18. října list The Financial Times napsal, že ministr energetiky Kataru a šéf státní plynové společnosti QatarEnergy Saad al-Kaabi předpověděl prohlubování energetické krize v Evropě kvůli vyčerpání existujících zásob plynu v roce 2023.Dříve, 21. září, Bloomberg oznámil, že EU ztratila prakticky 500 miliard eur kvůli energetické krizi způsobené následky protiruských sankcí. Po zdražení plynu se zvyšují ceny elektrické energie. Průměrná měsíční cena elektrické energie v Evropě byla v srpnu roku 2022 nejvyšší za celou dobu monitorování. Rekord byl překonán mj. v Itálii, Francii, Velké Británii a Německu.Západní země narazily na růst cen energetických nosičů a potravin po zavedení sankcí proti Rusku. Sankční tlak na RF zesílil v souvislosti se speciální operací na ochranu Donbasu. Zavedená omezení však měla vážné následky pro celou světovou ekonomiku.