„Celkové výdaje státních orgánů a jednotlivců v Polsku na pomoc uprchlíkům během prvních tří měsíců války dosáhly 25,4 miliardy zlotých (5,4 miliardy eur), což odpovídá 0,9 procenta polského HDP v roce 2021,“ dodává zpráva.Soukromé výdaje na tyto účely by podle institutu mohly dosáhnout 10 miliard zlotých (2,1 miliardy eur), což je 0,3 procenta HDP. Pro srovnání: za celý rok 2021 činily soukromé výdaje na charitu v Polsku 3,9 miliardy zlotých (820 milionů eur).Ekonomický ústav při výpočtu bral v úvahu peníze darované přímo nebo prostřednictvím dobročinných darů, dále náklady na nákup věcí pro uprchlíky, náklady na bydlení a jídlo, které jim bylo poskytnuto, a další formy podpory.Podle údajů Institutu 59 procent polských obyvatel nakoupilo věci pro uprchlíky, 53 procent darovalo peníze.Jak již dříve informovalo polské ministerstvo vnitra, od konce února dorazilo z Ukrajiny asi čtyři a půl milionu lidí a asi jeden a půl milionu se v zemi dosud nachází. Přitom Varšava od 1. července začala omezovat programy pomoci uprchlíkům: postupně se zastavují platby Polákům, kteří přijímali Ukrajince do svých domovů, a končí období bezplatného cestování pro ukrajinské občany v MHD a vlacích. Úřady tvrdí, že tyto akce jsou zdůvodněny tím, že Ukrajinci začnou pracovat a budou schopni se uživit.Od 24. února Rusko provádí speciální operaci zaměřenou na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Vladimir Putin sdělil, že úkolem této operace je „ochrana lidí, kteří byli osm let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu“. Konečným cílem je podle slov prezidenta osvobození Donbasu a vytvoření podmínek, které zaručí bezpečnost samotného Ruska.