„Je docela možné, že tato válka demonstrativně skoncuje se západní převahou, která v některých případech dokázala tvořit, sjednotit celý svět proti někomu… ale na dveře zaťukal multipolární světový řád,“ prohlásil Orbán.Podle mínění náměstka ředitele Ústavu dějin a politiky Moskevské pedagogické státní univerzity Vladimira Šapovalova je to velmi střízlivé hodnocení situace v Evropě a vztahů mezi Ruskem a Západem. Podle experta mnozí jiní západní lídři buď nechápou podstatu událostí, anebo „vědomě klamou své obyvatelstvo.“„Maďarský premiér objektivně analyzuje události podle situace, jež vznikla v EU v důsledku protiruské politiky Bruselu. Prakticky všichni ostatní lídři EU nechtějí na rozdíl od Orbána kvůli své angažovanosti přiznat, že blahobyt Evropy závisí na vzájemně výhodné spolupráci s Ruskem. Téměř všechny státy EU se podřídily diktátu Bruselu, ale Maďarsko i nadále hájí své národní zájmy,“ prohlásil analytik v rozhovoru pro RT.Bruselský diktátŠapovalov připomněl, že Maďarsko je jediná země EU, která nepodpořila úplně sankční kurs Evropské unie proti Rusku, kvůli čemuž začal Brusel vyvíjet tlak na Budapešť.„Maďarsko zastává na rozdíl od všech ostatních členských států EU racionální postoj. Vzbuzuje to krajně negativní reakci Bruselu, který usiluje o vnucení Budapešti své politiky a uplatňuje opatření nátlaku na nezávislý stát. Vedení EU zejména hrubě vydírá maďarskou vládu odmítnutím financování země pod záminkou korupce a dalších vnitřních problémů,“ řekl expert.Podle údajů agentury Reuters poskytla Eurokomise (EK) Budapešti poslední měsíc „na odstranění příčin znepokojení EK ohledně dodržování principu priority práva.“ Komise má za to, že kvůli korupci ve výběrových řízeních jsou peníze EU v Maďarsku ohroženy. Pokud Maďarsko nesplní nastolené podmínky, požádá Brusel vlády členských států EU, aby zmrazily část prostředků, jež měla Budapešť dostat z rozpočtu EU na období 2021-2027, píše agentura.Podle názoru Vladimira Šapovalova jsou požadavky EU hrubým vydíráním a vměšováním se do vnitřních záležitostí suverénního státu.Šapovalov rovněž připomněl, že Maďarsko vystoupilo proti návrhu předsedy Evropské lidové strany v Europarlamentu Manfreda Webera ohledně takzvaného spravedlivého rozdělení plynu mezi členy EU, který přitom použil ve svém projevu výrok „solidarita z donucení.“„Maďarské plynové zásobníky zůstanou majetkem Maďarska. Plyn koupený za peníze maďarských daňových poplatníků a skladovaný v maďarských nádržích bude použit v Maďarsku. Weberův návrh nám něčím připomíná komunismus,“ reagoval na to šéf maďarského ministerstva zahraničí Péter Szijjártó.21. července vykonal šéf maďarského zahraničněpolitického úřadu předem neohlášenou návštěvu Moskvy, kde se sešel se svým protějškem Sergejem Lavrovem a vicepremiéry ruské vlády Alexandrem Novakem a Děnisem Manturovem s cílem „zajištění bezpečného energetického zásobování Maďarska v následujících měsících.“ Szijjártó podle výsledků návštěvy vysvětlil, že chce nakupit v Rusku dodatečně 700 milionů kubíků plynu, poněvadž, podle jeho slov, může Budapešť získat takové množství pouze od RF.„Dá se snít, dají se nafukovat různé balóny, avšak praktická realita zůstane praktickou realitou,“ odůvodnil záměr Budapešti.Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil na společné tiskové konferenci s Péterem Szijjártóem, že Moskva neodkladně zváží žádost Maďarska o zvýšení dodávek plynu. Ruský ministr přitom poznamenal, že dalšímu rozvoji praktické kooperace Ruska a Maďarska „brání nezastřená rusofobská politika Washingtonu a Bruselu.“Demonstrace neschopnostiPoněvadž je postoj Maďarska jak v energetice, tak v mezinárodní politice velmi nepohodlný pro vedení Evropské unie, bude tlak Bruselu na Budapešť jenom stoupat, míní Vladimir Šapovalov.„Maďarsko ničí mýtus o jednotě Západu v boji s Ruskem, což svědčí o tom, že nikoli všechny státy EU podporují kurs Bruselu a Washingtonu, nemluvě o ostatním světě,“ řekl expert. :Proto bude tlak na Maďarsko pokračovat a sílit, protože je to poslední bašta aspoň nějaké adekvátnosti v EU, protože je to stát, který usiluje o ochranu svých národních zájmů a nikoli euroatlantické solidarity.“Hlavní vědecký pracovník Ústavu Evropy Ruské akademie věd Nikolaj Meževič také má za to, že Brusel neakceptuje výzvy maďarského premiéra.„Bohužel se to nestane, poněvadž vedení EU má stále iluzi, že se mu podaří naprosto přitlačit Moskvu díky nové dávce sankcí a dalšímu balíčku vojenské pomoci Kyjevu. To všechno ale především škodí ekonomice samotné Evropy a vyhrocuje vnitřní problémy,“ řekl expert v rozhovoru s RT.Meževič má rovněž za to, že postoj Orbána vzbudí na Západě obrovskou kritiku a nepochopení.Ostatně ale začnou brzy občané zemí EU klást Bruselu nepříjemné otázky, pak bude muset zmírnit svůj protiruský postoj, míní analytik.„Evropští úředníci se velmi bojí, že dříve nebo později vyústí krize v Evropě v pátrání po vinících. Občané Evropské unie se budou ptát své politiky, proč Brusel místo překonání energetických problémů bojuje s Orbánem, který se snaží zabezpečit svoji zemi plynem a jinými zdroji. Proto není vyloučeno, že v nejbližší době uslyšíme o dalších demisích ve vládách EU,“ řekl na závěr analytik.