Vyjádřil názor, že ruské vládnoucí kruhy „by si měly uvědomit marnost nadějí na to, že USA a největší evropské země ztratí zájem o konflikt na Ukrajině a zastaví její podporu“.Vyslovil také předpoklad, že nehledě na oslabení pozornosti k dění na Ukrajině ze strany veřejnosti a masmédií v porovnání s prvními týdny konfliktu si zachovají administrativa a kongres USA „hlubokou a stabilní“ ochotu „udělat vše, co je třeba a kolik je toho třeba“.USA oznámily již dříve další balík vojenské pomoci Ukrajině v částce 275 milionů USD. Chystané dodávky zahrnují 580 sebevražedných dronů Phoenix Ghost, čtyři salvové raketomety HIMARS, 36 tisíc dělostřeleckých granátů, čtyři velitelská a štábní vozidla, protitankové zbraně, náhradní díly a další výstroj, oznámil Pentagon.Rusko provádí od 24. února speciální operaci zaměřenou na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Vladimir Putin označil za její úkol ochranu lidí, kteří byli v průběhu osmi let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevské moci. Konečným cílem je podle slov ruského prezidenta osvobození Donbasu a vytvoření podmínek, které zaručí bezpečnost Ruska.Na tomto pozadí USA a jejich spojenci v NATO i nadále napěchovávají Ukrajinu zbraněmi a vyčleňují na to desítky miliard dolarů. Moskva ze své strany nejednou prohlásila, že poskytování vojenské pomoci jen protahuje konflikt a že se náklady se zbraněmi stávají zákonných terči pro ruské vojenské letectvo. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov kromě toho varoval, že dostane-li Kyjev od západních zemí dalekonosné zbraně, rozšíří se tím zeměpisné úkoly speciální operace ruské armády.