Dva druhy střelHIMARS je nástupce raketometu M270 zařazeného do výzbroje v dalekém roce 1983. Rozdíly: kolový podvozek místo pásového, dokonalejší zařízení a řízení palby. Systém rychleji doplní komplet a změní pozici po salvě, je rovněž integrován do moderního průzkumného útočného obvodu zemí NATO. Jednoduše řečeno střílí daleko a přesně s použitím dat západní rozvědky a zjištěním cíle.Ukrajina obdržela zatím od Pentagonu osm mobilních odpalovacích zařízení na kolovém podvozku. Slíbili jí další čtyři.Již se zúčastnily bojových akcí a střílí na bližní týl spojeneckých vojsk. Cílem jsou sklady munice, pozorovatelny, štáby. Rychlost, kterou dokážou tyto stroje střílet a odjet, vážně ztěžuje jejich likvidaci. Ruské ministerstvo obrany ale hlásilo likvidaci minimálně dvou systémů.Kyjev má zatím dva druhy munice, M26 a GMLRS M30. První je neřízená 227 mm střela s kazetovou bojovou hlavicí a doletem 45 km. Je to v podstatě blízký analog 9M59 pro ruský Uragan.M30 je střela korigovaná GPS s inerciálním řídícím systémem a doletem 80 km. Podle doněckých vojáků jsou velmi přesné.Dalekonosný argumentRuské raketomety Tornado-S mají korigované střely se stejným schématem zaměření: inerciální systém plus družicová korekce. Dolet má ale mnohem větší, 120 kilometrů. Také ráži má 300 mm. Silnější je rovněž bojová složka.Kyjev již dlouho žádá od Západu munici s větším doletem než má ruské dělostřelectvo. Soudě podle všeho ji konečně dostane. Danilov neuvedl konkrétní druh střely, ale může jít jenom o taktické rakety ATACMS. Ukrajinská armáda chce zasáhnout s jejich pomocí cíle v hloubce ruského území. ATACMS je taktický systém koncernu Lockheed Martin s balistickou raketou kratšího doletu. Byl zařazen do výzbroje v roce 1991, nejednou byl použit na Blízkém Východě.Není ale známo, jak se tyto střely projeví na Ukrajině. Munice tohoto druhu ještě neměla do činění se systémem protivzdušné obrany. Co do složitosti zachycení, míní analytici, neliší se moc od ukrajinských Točka-U , jež jsou úspěšně sestřelovány.Symbolická pomocDolet ATACMS v modifikaci MGM-140B Block 1A činí 300 kilometrů. Je to v podstatě raketový systém Iskander s minimální kapacitou, ruský systém má dolet 500 kilometrů.Západní analog je také velmi přesný díky silné skupině satelitů zemí NATO. Hlavice je kazetová (275 bojových prvků) nebo střepinová výbušná (226 kilogramů).Podle mluvčího armády DLR Eduarda Basurina mají na Ukrajině již několik raket ATACMS.Vojáci přiznali, že tato munice dokáže způsobit velké škody. Systémy HIMARS rozmístěné na hranicích území kontrolovaných Kyjevem doletí teoreticky také do ruských měst Voroněže, Kursku, Rostovu na Donu. Mohou také zasáhnout tři jaderné elektrárny. Raketa vypuštěná z okolí Záporoží doletí do Krymského mostu.Mnozí experti ale pochybují, že se Kyjev toho odváží. Po podobném útoku bude následovat odvetná reakce. Jak nejednou zdůraznili v Kremlu, bude „mnohem tvrdší.“ Je rovněž málo pravděpodobné, že to Západ povolí.Ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl v rozhovoru pro noviny Izvestija, že raketomety HIMARS na Ukrajině řídí američtí vojenští instruktoři a mířiči. Pokud za jejich bezprostřední účasti zaútočí rakety na Kursk nebo Voroněž, bude to možné vyložit jako přímou agresi USA proti Rusku. Podobnému scénáři se spojenci Kyjeva snaží vyhnout. Proto je počet dodaných raketometů zatím spíše symbolický.Ukrajinský ministr obrany Alexej Reznikov sdělil, že za účelem zastavení postupu ruských vojsk potřebuje ukrajinská armáda 50 HIMARSů, a za účelem protiútoku přes 100. Avšak Pentagon sotva uspokojí tyto žádost, USA mají v arzenálu nejvíc 400 raketometů tohoto druhu.Američtí generálové pozorně sledují bojové akce a činí závěry: dělostřelectvo zůstalo „bohem války“ také v 21. století. Takže bezplatné poskytnutí raketometů s munice je příliš marnotratné dokonce pro USA. Takže desítka HIMARSů na takové dlouhé frontové linii nezmění celkovou situaci.