„Putin má určité důvody k radosti ze svého plánu. Na ekonomické frontě prodává značné množství ropy do Indie a zkoumá možnosti prodeje zemního plynu do Pákistánu,“ uvádí se v publikaci.Autor se domnívá, že ruský prezident dosáhl určitého úspěchu i na diplomatické frontě. V článku se připomíná, že 35 zemí včetně Indie, Číny a Jižní Afriky odmítlo na zasedání Valného shromáždění OSN začátkem března odsoudit speciální operaci.Zdůrazňuje se, že přednost Rusku dávají také země BRICS a Šanghajská organizace pro spolupráci.Novinář podotýká, že Moskva na pozadí zhoršení vztahů mezi Východem a Západem kvůli situaci na Ukrajině buduje novou síť v oblasti diplomacie, ekonomiky a bezpečnosti na ose Sever-Jih. Klíčovým spojencem Ruska vystupuje Čína, bohatě obchoduje a investuje v Asii, Latinské Americe a Africe.Autor zdůrazňuje, že po začátku konfliktu na Ukrajině se Spojené státy a jejich partneři v NATO zaměřili na sjednocení Západu. Čína a Rusko vycházejí z předpokladu, že taková touha je zastaralým způsobem myšlení z dob studené války, který již více není aktuální.Lhostejnost vůči zemím Afriky a Latinské Ameriky ze strany Spojených států a také to, že státy začaly vnímat Washington jako nespolehlivého partnera, dává Rusku a Číně otevřený manévrovací prostor, dodává na závěr autor článku.