Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek 14. července oznámila, že Rusko zastavuje české společnosti LOM Praha a bulharským firmám Terem-Letec a Avionams platnost certifikátů pro opravy vrtulníků typu Mi. Důvodem jsou podle mluvčí ministerstva pokračující dodávky vojenské techniky na Ukrajinu a její plánované opravy průmyslovými kapacitami ve východní Evropě. Státní společnost LOM Praha odpovídá nejen za technickou podporu životnosti strojů ruské výroby na území České republiky, ale také i pro další státy EU a NATO.Výměna ruských vrtulníků za americké byla sjednána v roce 2019Co se týče množstevního stavu vrtulníků, podle dostupných údajů je jich celkem 57, z toho 43 strojů je převážně sovětské, ale i ruské výroby. Podle portálu czdefence jsou základem vrtulníkového letectva ČR stroje Mi-8MTV a Mi-35. Navíc čeští piloti přes deset let školili své afghánské kolegy v rámci Air Advisory Team v Kábulu. Kromě toho několik těchto strojů věnovala Česká republika Afghánské národní armádě.Kvůli morálnímu zastarání ruské techniky Česko delší dobu hledalo univerzální náhradu a v roce 2019 sjednalo nákup 12 amerických víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a bojových AH-1Z Viper od společnosti Bell. Oba typy jsou nejrozšířenější v zemích NATO. Mají být dodány do konce roku 2023. České ministerstvo obrany prezentovalo zakázku jako „významné strategické propojení českého a amerického průmyslu“ a „pevný vztah na příštích třicet až čtyřicet let“.Co se týče odborného uznání, výzkum analytické společnosti Defence IQ zařadil ruské vrtulníky Mi-8 či 171 v roce 2021 na druhé místo podle popularity ve světě. Tvoří kolem 14 % celosvětové flotily vojenských strojů. Na prvním místě jsou americké Black Hawky, na třetím – vrtulníky Apache s 6 % celosvětové flotily. Popularitu ruské techniky potvrdil Sputniku i vojenský historik a expert Ruské vojenskо-historické společnosti Nikita Buranov.Vrtulníky typu Mi se používají i pro civilní účelyOpatření, které učinilo Rusko ohledně certifikace oprav, ohodnotil jako dost citelné: „Jedná se o poměrně citlivý krok, zvláště pokud má ČR provozovanou flotilu civilních vrtulníků řady Mi-8, Mi-171 a jejich civilní varianty, pak to samozřejmě výrazně sníží počet letů v České republice v dohledné době“.Podle Buranova již není ve střední Evropě dostatek opravárenských zařízení, kde by bylo možné vrtulníky Mi-8 a Mi-171 opravit či znovu zprovoznit starou techniku, tedy převést ji do létajícího stavu a následně předat ukrajinské straně. Hraje zde roli i zvyk vojáků na určitý typ strojů.„Zde jde o poměrně důležitý případ, protože pro ukrajinské piloty je v průběhu bojových akcí poměrně obtížné se masivně přeškolovat na západní typy letadel. A to snad ani není nutné, pokud jsou ve střední Evropě zásoby vojenských Mi-8 vyrobených v Sovětském svazu nebo v zemích Varšavské smlouvy. Zdá se mi, že toto opatření je účinné, pokud skutečně zafunguje,“ podotkl historik.Kdo bude nyní provádět opravu?Jelikož Ukrajina má vlastní verzi vrtulníku Mi-8 MTB, Buranov se domnívá, že bude schopná opravit tuto řadu i na svém území. Podle jeho slov se tento model kompletně vyrábí a opravuje na Ukrajině, včetně motorů. Proces nicméně může být postižen trvající vojenskou operací v zemi.Jiný názor má plukovník ve výslužbě a válečný zpravodaj Viktor Litovkin. Podle něho opravárenské práce nebudou ani české ani bulharské podniky zastavovat, protože pozastavení ruské certifikace mohou ignorovat. „Nepracují v rámci zákonů, ani v rámci mezinárodního práva, ale v rámci koloniálního řádu založeného na pravidlech, jak říká Blinken. Američané, NATO nařídilo (státům) jednat v rámci euroatlantické disciplíny a oni to dělají. Ve skutečnosti je pro ně nyní nebezpečnější nedodržovat pokyny NATO než dodržovat mezinárodní zákony a předpisy. Nemyslím si proto, že náš zákaz bude nějak fungovat.“Vzhledem k tomu, že ruský výrobce již neodpovídá za správnost a přesnost prováděných prací, nelze hovořit o bezpečnosti opravovaných strojů, pokud se zahraniční společnosti rozhodnou v tom pokračovat.