„USA rozpoutaly, jak se zdá, novou studenou válku, jak s Čínou, tak s Ruskem. Zobrazení americkými lídry této konfrontace jako konfrontace mezi demokracií a autoritarismem neobstojí v praxi, zvlášť v čase, kdy stejní lídři aktivně nadržují systematickým narušitelům lidských práv, jako je třeba Saúdská Arábie. Toto pokrytectví vzbuzuje dojem, že v sázce je skutečně, přinejmenším částečně, globální hegemonie a nikoli hodnoty,“ píše Stiglitz.Podle názoru ekonoma byly USA po dvě desetiletí po pádu železné opony „zjevně číslo jedna“ na světě. Pak ale následovaly „chybné války na Blízkém východě, finanční pád roku 2008, růst nerovnosti“, což zpochybnilo vůdčí postavení Washingtonu ve světové politice.Stiglitz připomněl nevyhnutelnost toho, že „Čína předběhne USA ekonomicky“. USA podle vědce „nedokážou zvítězit samostatně v nové soutěži velmocí, potřebují spojence“. Jenže v posledních letech mají spojenci USA stále víc příčin, aby začali pochybovat o spolehlivosti Washingtonu jako partnera.Stiglitz ilustruje tezi o rasismu „vakcínovým apartheidem“, když bohaté země dostaly všechny potřebné vakcíny proti koronaviru, „kdežto lidé v chudších zemích byli ponecháni na pospas osudu“. Ale Rusko z hlediska ekonoma udělalo své vakcíny přístupnými pro ostatní.