Jak oznámil jeden ze spolubesedníků listu na MZV USA, v Bílém domě se projednávala možnost dlouhodobých bojových akcí ještě před zahájením ruské speciální operace, kdy o pravděpodobnosti ozbrojeného konfliktu začala informovat masmédia. Úředník vysvětlil, že zvyšování dodávek amerických zbraní na Ukrajinu má za cíl právě zabránit protahování bojových akcí: ve Washingtonu se pokouší přimět Moskvu k jejich zastavení a současně upevnit pozici Kyjeva v mírových jednáních.Podle slov pracovníka MZV USA vychází americká administrativa z toho, že dosažení Ruskem svých cílů na Ukrajině by bylo „velmi zlé“ pro USA, pro jejich spojence a pro mezinárodní společenství.USA, a také členské země EU, Austrálie a Kanada dodaly Ukrajině po zahájení ruské vojenské operace několik balíků vojenské pomoci. V dubnu poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Michail Podoljak si postěžoval na to, že EU nedodává Kyjevu zbraně, které ten potřebuje, a že samotné dodávky zabírají příliš mnoho času. Prezident Volodymyr Zelenskyj žádal o letadla, rakety a o ještě „něco“, čím by bylo možno zemi bránit. Koncem dubna prohlásil, že ho „konečně uslyšeli“, a že Ukrajina dostává právě ty zbraně, o které žádala.Začátkem června americké úřady oznámily, že v rámci balíku vojenské pomoci za 700 milionů USD dodají Ukrajině salvové raketomety HIMARS, jiné zbraně, munici a zařízení.Ruské úřady odsuzují předání zbraní Kyjevu. Podle názoru prezidenta Vladimira Putina je cílem rozruchu kolem těchto dodávek co nejvíce protáhnout konflikt. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov řekl, že když NATO „vstupuje do války s Ruskem prostřednictvím zástupce a tohoto zástupce vyzbrojuje, pak bude ve válce jako ve válce“V Moskvě přitom zdůrazňují, že cíle vojenské operace na Ukrajině budou dosaženy nehledě na „napěchovávání“ Kyjeva západními zbraněmi.