„Uctivě jsme je požádali, aby se nerozšiřovaly na východ…,“ uvádí se v pozdravu.Na pohlednici zveřejněné ministerstvem zahraničí jsou zobrazeny čtyři helmy cizích vojsk. První je helma rytířů Livonského řádu, druhá je helma polských interventů. Dvě zbývající byly používány Napoleonovou armádou a vojsky wehrmachtu. Tyto armády útočily na ruské území v různých historických dobách, avšak utrpěly porážku.Vojska Livonského řádu rozdrtil v roce 1242 kníže Alexandr Něvský, tato bitva dostala název Ledová. Polští interventi byli vyhnáni z Moskvy v roce 1612 lidovou domobranou zemského starosty Kuzmy Minina a knížete Dmitrije Požarského. Napoleonovu armádu porazila Ruská říše po dvou stoletích v roce 1812, nad wehrmachtem zvítězil SSSR ve Velké vlastenecké válce. Zprava od čtyř helem je na pohlednici prázdný bílý čtverec.V prosinci 2021 navrhl ruský prezident Vladimir Putin alianci NATO zahájení jednání o jejím nerozšíření na východ. Od dob rozpadu SSSR přijala aliance do svých řad více než deset jeho bývalých republik a dalších východoevropských zemí. K alianci se připojila zejména Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česko, Bulharsko, Slovensko a Slovinsko.Rusko nejednou požádalo NATO, aby se nerozšiřovalo na východ, a zná „ústní ujištění“ aliance, avšak její skutky byly právě opačné, ignorovaly „oprávněné ruské obavy v bezpečnostní sféře,“ říkal Putin.Podle prezidentových slov NATO slíbilo, že nepůjde na východ, ale oklamalo Rusko. V odpovědi ruskému prezidentovi prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že aliance nikdy nic podobného neslíbila.V lednu 2022 se konala tři kola jednání mezi Ruskem, USA, EU a NATO o otázce bezpečnostních záruk pro Moskvu. Ministerstvo zahraničí prohlásilo, že nevidí smysl v pokračování dialogu, protože s aliancí „není možné se domluvit.“Koncem února zahájilo Rusko speciální operaci na Ukrajině. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov řekl, že pro zemi je to nezbytné k zajištění vlastní bezpečnosti. Po zahájení bojových akcí oznámilo svůj záměr vstoupit do aliance Švédsko a Finsko. Ruské ministerstvo zahraničí označilo tento krok za „chybu s dalekosáhlými následky.“