„Eurozóna narazí v tomto roce na velkou hrozbu recese. Přitom Evropská centrální banka má přestat s peněžně úvěrovou politikou podporování ekonomiky eurozóny a zvýšit úrokové sazby,“ uvádí se v článku.Inflace v Evropě se zvýšila v květnu na 8,1 procenta, místo šetření však evropské země plánují utrácet a využívají k tomu fond obnovy v objemu 800 miliard eur, poukazuje list. Přitom HDP eurozóny vyrostl o pouhé 0,3 procenta v posledním čtvrtletí roku 2021 a o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí roku 2022, které se časově shodlo s ruskou speciální operací na Ukrajině.Jak píše The Financial Times, v příštích čtvrtletích se očekává růst poptávky díky zrušení četných koronavirových omezení, ten bude ale zpomalován tlakem každodenních výdajů na příjmy spotřebitelů kvůli zdražení energetických nosičů. Tvrdá pravda však spočívá v tom, že Evropa musí vydávat méně na jiné věci, protože je netto importérem energetických nosičů, a zvýšení cen ropy a plynu udělalo všechny chudšími. Nyní existují náznaky toho, že růst cen zboží a služeb v Evropě se stává rozsáhlejším a že nastal čas podniknout neodkladná opatření, abychom nespustili inflaci, varuje FT.„Ekonomická situace je prostě hrozná… V následujících měsících budou evropské ekonomiky nešťastné. Příjmy se sníží, recese pravděpodobně nastane a úrokové sazby bude nutné zvýšit, což zesílí tlak na domácnosti a rodiny. Bude to těžké,“ uzavírá The Financial Times.Západní země narazily na těžké ekonomické problémy – růst cen energetických nosičů a prudký růst inflace – kvůli zavedení sankcí proti Rusku po zahájení speciální operace pro demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. Opatření se dotkla hlavně finančního sektoru a dodávek hi-tech výrobků, v Evropě však zazněly hlasitěji výzvy ke snížení závislosti na ruských energetických zdrojích.Jak podotkl prezident RF Vladimir Putin, politika zadržování a oslabování Ruska je dlouhodobou strategií nikoli přátelských zemí, a že hlavním cílem USA a Evropy je zhoršit život milionů lidí.