Podle autorky kvůli poškození Ruska lídři USA a NATO neberou v úvahu náklady spojené s připojením nových zemí, přičemž z tohoto rozhodnutí jsou zřejmé pouze dvě výhody: symbolická, tedy demonstrace solidarity, a technická, vzhledem k tomu, že vstup Švédska a Finska do aliance bude těsněji spojen s jejich členstvím v EU.„Ve všech ostatních ohledech je členství Finska a Švédska komplexní a znepokojující problém,“ zdůrazňuje Ashfordová. Obě země tak mají vysoce rozvinuté ekonomiky, díky nimž by mohly přispět k technologickému potenciálu NATO, a vojensky jsou silnější než řada jiných evropských států.„Z pohledu celé aliance, a zejména Spojených států, však výhody již nejsou tak zřejmé,“ zdůrazňuje. Armády Finska a Švédska se podle ní dlouhodobě zaměřují na ochranu vlastních území, takže jejich přínos ke společné obraně je velice pochybný.Navíc je možné, že závazky Helsinek a Stockholmu ke zvýšení vojenských výdajů a posílení jejich potenciálu nakonec nebudou nikdy splněny, v důsledku čehož použijí americkou vojenskou sílu „zadarmo“. „Historie učí, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že ve chvíli, kdy nastane čas, aby se Washington obrátil k Asii, Amerika se bude muset starat o další dva státy,“ varuje odbornice.Ashfordová zdůrazňuje, že členství Švédska má pro NATO stále určité strategické výhody, a tedy zvýšení kontroly nad Baltským mořem. „Na druhou stranu finské území je strategická noční můra,“ píše. Finsko a Rusko mají přes 1,3 tisíce kilometrů společné hranice „otevřené ruským vojenským hrozbám“, tvrdí autorka.Před schválením žádostí Stockholmu a Helsinek by podle ní politici nejdřív měli poskládat strategický obraz v jeho celistvosti a zvážit, zda tento krok alianci posílí, či nikoli. „Z článku 10 Charty NATO vyplývá, že stávající členové mohou pozvat nové státy, pokud „přispějí k bezpečnosti severoatlantického regionu“. Podle tohoto kritéria strategické rozhodnutí o přijetí Švédska a Finska v žádném případě nezaručuje úspěch,“ poznamenává Ashfordová.Finsko a Švédsko na pozadí událostí na Ukrajině předaly 18. května generálnímu tajemníkovi NATO žádost o vstup do aliance. Turecko zablokovalo zahájení procesu přezkumu těchto žádostí. Recep Tayyip Erdogan řekl, že Ankara nepodpoří žádosti Helsinek a Stockholmu o vstup do NATO, protože se nemůže spolehnout na jejich ujištění ohledně Strany kurdských pracujících (PKK) zakázané v Turecku.Rusko opakovaně poznamenávalo, že NATO je zaměřeno na konfrontaci. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že další rozšiřování aliance nepřinese Evropě větší bezpečnost, protože blok je agresivní povahy. Zároveň poznamenal, že vstup Švédska a Finska do NATO nepovažuje za existenční hrozbu pro Rusko.