„Chceme zabránit opakování situace, k níž došlo před 30 lety během války v Jugoslávii. Zločinecké skupiny od té doby stále používají válečné zbraně,“ řekla de Bolleová. Europol plánuje vytvořit mezinárodní pracovní skupinu, která by vypracovala strategii, jak takovému vývoji zabránit. Ředitelka policejní služby dodala, že v Europolu sledují pohyb známých teroristů a extremistů mezi zeměmi Evropské unie a Ukrajinou. Po zahájení vojenské operace ze strany Ruska ukrajinské úřady oznámily, že budou vydávat zbraně veteránům orgánů ministerstva vnitra. Ministr obrany Alexej Reznikov navíc oznámil, že zbraně budou vydány také těm, kteří se připojí k silám územní obrany. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v polovině dubna po kritice ze strany Kyjeva vyzvala země EU, aby dodávaly zbraně na Ukrajinu rychleji. Vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajlo Podoljak si totiž stěžoval na dlouhé termíny dodávek a také na to, že „EU nedodává zbraně“, o které žádá ukrajinská strana. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell slíbil, že EU bude v každém případě podporovat Kyjev zbraněmi. „Chceme, aby Ukrajina vyhrála,“ řekl Borrell. Zároveň ujistil, že Brusel „nepodněcuje válku“, a poukázal na „velká diplomatická úsilí“ ze strany Evropské unie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na to vyzval západní země, aby se zamyslely a přestaly posílat zbraně na Ukrajinu, pokud mají zájem o vyřešení konfliktu. Varoval také před dodávkami zbraní, které jsou schopné dosáhnout ruského území a tím by způsobily nepřijatelnou eskalaci.