Stoltenberg totiž předtím na mezinárodním ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že určitá omezení v obchodních a ekonomických vztazích s Ruskem a Čínou jsou v zájmu bezpečnosti Západu. Podle jeho slov má svoboda větší význam než volný obchod a ochrana společných hodnot je důležitější než ochrana vlastních výhod. Řekl, že v Rusku a Číně vládnou autoritářské režimy.Upozornil, že NATO na jedné straně vyzývá své členy ke zvýšení vojenských výdajů a žádá, aby činily minimálně 2 % HDP členských států aliance, ale na druhé straně pronáší nezodpovědné výroky o národní obraně a vojenské modernizaci Číny, „což je typickým příkladem dvojího metru“.Wan Wen-ping zdůraznil, že na rozdíl od některých zemí NATO neohrožuje Čína jiné státy silou, nevstupuje do vojenských svazků a neexportuje svoji ideologii, nikdy se nevměšuje do cizích vnitřních záležitostí, nerozpoutává obchodní války a nevyvíjí neodůvodněný nátlak na podniky ostatních zemí.„Vyzýváme generálního tajemníka Stoltenberga, aby přestal se šířením pomlouvačských výroků na adresu Číny, aby zanechal praxe ideologických útoků. NATO již zamotala hlavu Evropě, není třeba se pokoušet zamotat hlavu Asii a celému světu,“ zdůraznil mluvčí čínského MZV.Čína zvyšuje roční výdaje na obranu, dnes je její vojenský rozpočet na druhém místě na světě po USA. Podle rozpočtu na rok 2021 měly vojenské výdaje stoupnout o 6,8 % a činit 1,355 bilionu jüanů (209 miliard dolarů). V roce 2022 hodlá Čína zvýšit výdaje na národní obranu o 7,1 % a dosáhnout výše vojenského rozpočtu 1,45 bilionu jüanů (229,5 miliardy dolarů).