Prezident USA Joe Biden na tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou 23. května hovořil o připravenosti USA na vojenskou účast v ochraně Tchaj-wanu „pro případ vpádu“. Jak oznámila televizní stanice NBC, Bílý dům později vysvětlil, že Biden měl na mysli dodávky zbraní pro sebeobranu ostrova.Tvrdí, že Washington hodlá posílit vojenskou přítomnost v regionu, aby se pokusil zadržet „potenciální útok“ na Tchaj-wan ze strany ČLR, která má jednu z největších armád ve světě.Ministr obrany Tchaj-wanu Chiu Kuo-cheng již dříve prohlásil, že začne-li mezi Pekingem a Tchaj-pejí válka, skončí tragédií pro obě strany nezávisle na tom, kdo zvítězí. Zdůraznil, že „válku nikdo nechce“.Oficiální vztahy mezi ústřední vládou ČLR a její ostrovní provincií byly přerušeny v roce 1949 poté, co síly Kuomintangu v čele s Čankajšekem, které utrpěly porážku v občanské válce s komunisty, se uchýlily na Tchaj-wan. Obchodní a neformální kontakty mezi ostrovem a kontinentální Čínou byly obnoveny koncem 80. let minulého století. Od začátku 90. let se začaly obě země stýkat prostřednictvím nevládních organizací – pekingské Asociace pro rozvoj vztahů přes Tchajwanský průliv a tchajpejský Fond pro výměny přes průliv. MZV ČLR nejednou prohlásilo, že zásada „jedné Číny“ je jedním z politických základů čínsko-amerických vztahů a že porušení USA svých závazků ohledně Tchaj-wanu ohrožuje součinnost mezi oběma zeměmi. Podle prohlášení Pekingu se snažily USA nejednou rozehrát „thajwanskou kartu“, porušovaly své závazky v tchajwanské otázce a „dávaly separatistickým silám mylné signály“. Tyto akce USA ohrožují mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu.