„Potenciální objem dnešního ruského exportu do Evropy může být v plném rozsahu přeorientován na Asijsko-Tichomořský region, avšak potřebuje to aktivní rozvoj exportní infrastruktury, výstavbu nových plynovodů a podniků LNG, což si rovněž vyžádá čas,“ míní poradce.Zaměření ruských dodávek do Asie není zapříčiněno pouze snahou evropských spotřebitelů zavrhnout ruský plyn a ropu, ale také tržními faktory, dodal analytik. Do roku 2025 připadne víc než polovina růstu světové poptávky po zemním plynu právě na asijské státy, především Čínu a Indii. Spotřeba plynu v Asijsko-Tichomořském regionu se do roku 2025 zvýší oproti dnešku přibližně o 160 miliard metrů krychlových, upřesnil Timonin.Aktivní výstavba plynovodu Síla Sibiře trvala, například, pět let, stejné termíny jsou příznačné pro velké podniky na zkapalnění plynu. „Takže chceme-li zachovat objem ruského exportu pomocí vývoje nových projektů a schválení investičních rozhodnutí, máme se tomu věnovat již dnes,“ řekl na závěr analytik.Rusko dodává dnes plyn Číně plynovodem Síla Sibiře. Dodávky byly zahájeny koncem roku 2019 a v roce 2020 činily 4,1 miliardy metrů krychlových. Plánuje se roční zvýšení dodávek do dosažení projektované kapacity 38 miliard kubíků v roce 2025. Podle nové smlouvy podepsané v únoru může činit celkové množství plynu dodaného Číně přes Sílu Sibiře 48 miliard kubíků ročně.Probíhá také práce na projektu Síla Sibiře 2, což je výstavba plynovodu do Číny přes Mongolsko. Jeho roční kapacita má činit 50 miliard kubíků plynu.