Když dva dělají totéž, není to totéž. Třeba kafe. Všude je stejné, a přitom všude jiné. Ital ho udělá skvělé. Čech průměrné. Angličan příšerné (takže si raději dáte čaj). Zrovna tak je to s integrací. Dokonalou ukázkou nám budiž zbrusu nový bruselský nápad.

Sotva najdete někoho, kdo by řekl, že je špatné, když spolu státy spolupracují. Sotva také někdo bude proti tomu, aby si mohl bez víz a hraničních kontrol zajet nakoupit za hranice. Nebo aby si mohl za hranicemi založit firmu. Takže asi nikdo rozumný není proti integraci. Jenomže… není integrace jako integrace.