„Bezpečnostní situace se samozřejmě změnila. První změna spočívá v tom, že se Rusko pokusilo omezit svrchovanost (jiných zemí) a vytvořit sféru vlivu. Druhá spočívá v tom, že Rusko použilo vojenské síly neuvěřitelně tvrdě. A když se náš soused chová podobným způsobem, musíme to nevyhnutelně vzít v úvahu,“ podotkl finský prezident v interview pro noviny Ilta-Sanomat. Hlava finského státu nevyjádřil dosud otevřeně svůj názor na možný vstup země do NATO, podotýkají noviny.„Požadavky Ruska v prosinci ukázaly, že Rusko už nevidí nás takovými, jakými nás vidělo dříve, tedy vojensky neangažovanou, zcela svrchovanou stabilizující mocností, ale vidí nás jako v určitém slova smyslu součást své sféry vlivu anebo oblast, kde jiní nemají co dělat“, řekl Niinistö a dodal, že v souvislosti s tím mají Finsko a Švédsko samy určit svou pozici.Finsko a Švédsko začaly uvažovat o možnosti vzdát se mnohaleté neutrality a zapojit se do NATO na pozadí ruské vojenské operace na Ukrajině. Šéf aliance Jens Stoltenberg podotkl, že NATO ráda uvidí Finsko a Švédsko ve svých řadách a zajistí jim možnost rychlého zapojení. NATO očekává, že tyto země přijmou samostatná rozhodnutí o možném vstupu do aliance v nejbližších „měsících a týdnech“, prohlásila stálá zástupkyně USA při NATO Julianne Smithová. Dodala, že by USA uvítaly zapojení těchto zemí do aliance.