Projekt ropovodu vznikl v roce 2015 za vlády expremiéra Sobotky. Tehdy došlo k podepsání memoranda o budování obousměrného ropovodu spojujícího plynovou síť obou států. STORK II měl být propojen i s polským LNG terminálem. Cílem projektu bylo zabezpečit spolehlivé dodávky plynu, diverzifikovat plynové trasy (severojižní trasa by doplnila již existující východo-západní) a snížit závislost na ruském plynu tvořícím většinu dodávek České republiky. Navíc má plynová spojka regionální význam (zásobování moravského regionu) a strategický význam - naplnění tří podzemních zásobníků plynu v oblasti střední a severní Moravy.Mezistátní ropovod s maximální kapacitou až 1 mld. m3 ročně nakonec nebyl realizován ani za kabinetu bývalého premiéra Andreje Babiše. I když se spekulovalo o tom, že záměr nezískal politickou podporu kvůli rozjezdu Nord Stream II, o jeho osudu nakonec rozhodl energetický trh. Český operátor přepravné soustavy Net4Gas to zdůvodnil tím, že „žádný účastník trhu nezarezervoval žádnou přírůstkovou kapacitu ve výše uvedené roční aukci kapacit, a proto skončil ekonomický test se záporným výsledkem“. Zájem o navýšení kapacit neprojevil ani polský operátor GAZ-SYSTEM.Jak jsou na tom oba státy se spotřebou plynuPřipomínáme, že celková spotřeba plynu v České republice v roce 2021 činila 9,43 miliard metrů krychlových. Za rok 2021 prošlo soustavou distributoru GasNetu 7,56 miliardy m3 zemního plynu neboli o 12 % víc než v roce 2020 kvůli mírně nižší průměrné teplotě a délce topné sezony. V roce 2021 87 % plynu v ČR mělo ruský původ. Jiné číslo uvádí hlavní přepravce plynu, společnost Net4Gas zajištující mezinárodní přepravu plynu. Dle ni tři čtvrtě zdrojů pochází z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko (plynovod Družba), čtvrtina pochází z Norska (plynovod Gazela napojený na německý EUGAL).Co se týče sousedního Polska, jeho roční spotřeba v posledních třech letech činí kolem 20 miliard metrů krychlových. Z toho 6,3 miliard metrů zajištuje převážně LNG terminál Svinoústí a ropovod Baltic Pipe, kterým dle plánu poteče plyn již tento podzim, s maximální roční kapacitou 10 miliard metrů krychlových. Z toho lze vyvodit, že již teď by svou poptávku Polsko nenaplnilo. Dobrý projekt postavený vzhůru nohamaNové jednání o polsko-českém plynovodu STORK II hodlá rozjet premiér Petr Fiala, který se dnes sejde se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Kromě blížícího se předsednictví České republiky v EU se politici dotknou i nedávné výzvy EK k zavedení povinného zásobování plynem a zbavení se závislosti na ruských energetických zdrojích v evropských státech.Záměr společného projektu obou států okomentoval Alexander Frolov, expert na energetiku a náměstek generálního ředitele Národního energetického institutu v Rusku. Zaměřil se na energetickou situaci Polska, která se podle něho dost podobá té v České republice.Dle experta přístup Evropské unie k zajištění své energetické bezpečnosti je od počátku mylný. „Vývoj propojovacího systému smysl jistě má, ale měl by být realizován až po vyřešení hlavního problému: zajištění dodavatele plynu. EU totiž považuje tuto otázku za druhořadou. Podle jeho názoru je v evropských zemí nutné vytvořit výkonný systém přepravy plynu, infrastrukturu pro příjem plynu a pak „se objeví“ plyn samotný. Nefunguje to naopak. Nejprve si vyhledáte dodavatele plynu, domluvíte se s ním na objemech, času a za jakou cenu od něj budete plyn odebírat a teprve poté k tomu budujete infrastrukturu,“ uvedl.Význam STORK II v evropském měřítkuExpert připomněl, že od roku 2015 se Polsko snažilo přimět sousední státy k rozšíření jejich plynových přepravovacích soustav a tím se spojit s polskou soustavou, aby jim stát mohl prodávat znovu zplyňovaný zkapalněný plyn, který dostává přes polský terminál od Chorvatska. Dle Frolova ale zájem neprojevili zdaleka všichni sousedé kvůli tomu, že LNG terminál má poměrně malou kapacitu – 5 miliard metru krychlových. Pro porovnání společná kapacita LNG terminálu EU a Velké Británie je 217 mld. m3.„Když se to zohlední, všechny pokusy Polska jsou nejen bezvýznamné, ale naprosto nepostřehnutelné. Vzhledem k aktuálně dostupné kapacitě neexistuje pro Polsko způsob, jak získat přebytek plynu poté, co se zbaví ruských dodávek,“ prohlásil Frolov a upozornil, že současně místní terminál není schopný zajistit poptávku v samotném Polsku. „Polsko chce nyní vytížit svůj terminál prostřednictvím ostatních států. Za nových podmínek je možné podobné zmatené projekty oživit a hledat peníze pro jejich realizaci. Někdo na tom vydělá, peníze se někam investují, HDP trochu poroste. Žádné zásadní otázky spojené s dodávkami plynu to ale nevyřeší,“ posoudil expert.Původně Evropská komise pro STORK II alokovala dotaci ve výši 63 mil. eur v rámci Nástrojů pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF). Dotační program je určen k výstavbě nejdůležitějších evropských dopravních, energetických a digitálních sítí. Kvůli tomu, že stavba projektu se posunula, bude nutné znovu požádat o spolufinancování projektu Evropskou unii.Polsko sazí na Baltik PipeOdmítavý postoj Polska vůči dlouhodobým smlouvám s Gazpromem lze vysvětlit jistotou o včasném spuštění nového ropovodu Baltic Pipe. Povede přes Dánsko s maximální přepravní kapacitou 10 miliard m3. Plynová trasa mezi Polskem a Norskem bude nakonec zprovozněna místo plánovaného října 2022 až v lednu 2023. V mezičase stát pravděpodobně počítá s většími dodávkami LNG z Kataru a USA.I když pomocí Baltic Pipe získá Polsko norský plyn, má omezenou roční kapacitu ve výší 125 miliard metrů krychlových. Dodávané množství bude schopné zajistit pouze potřeby Polska. Rozšíření kapacit LNG terminálu v polském přístavu také zabere několik let. Dle Frolova v průběhu těchto let bude Polsko zvyšovat poptávku po plynu kvůli snížení počtu uhelných elektráren. Expert tvrdí, že poptávka po plynu v Polsku by měla během příštích 10 let vzrůst o 50 % a činit zhruba 30 miliard m3. Baltic Pipe a rozšíření LNG terminálu v nejlepším případě umožní kompenzovat tento růst o snížené objemy plynu z RF.„Navíc Polsko má v rukávu jistý trumf: může přepravovat ruský plyn nejen z Běloruska, ale i z Německa. Proto stát může začít prodávat ruský plyn do České republiky. Na druhou stranu i Česká republika může přijímat ruský plyn z Německa stejným způsobem ze stávajícího systému přepravy plynu, Polsko jako prostředníka nepotřebuje,“ domnívá se Frolov.Dodávky ruského plynu pokračují do Polska přes NěmeckoNyní Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska kvůli odmítnutí požádavku platit za dodávký v rublech. Dlouhodobý kontrakt s Gazpromem přitom Polsku končí v prosinci 2022.Dle slov Frolova, když se zrušilo zásobování ruským plynem přes JAMAL (Gazprom zastavil dodávky kvůli zamítnutí Polskem plateb v rublech, pozn. red.), bude Polsko nadále kupovat plyn přes burzu. Půjde o reverzní dodávky plynu z Německa, jehož hlavním dodavatelem je právě Rusko. Tuto skutečnost potvrdil zástupce Gazpromu Sergej Kuprijanov. „Po zastavení přímých dodávek Polsko dále nakupuje ruský plyn. Nyní však od Německa, odkud je zpětně dodáván do Polska prostřednictvím plynovodu Jamal – Evropa,“ uvedl.„Polsko nemá, a ani v blízkém budoucnu nebude mít možnost ruský plyn zcela odmítnout. To znamená, že nemá přebytek plynu, který by mohlo nasměrovat České republice. Přesně ve stejné situaci se nachází i Česko. Proto jednání „dvou prázdných zásobníků“ o zvýšení jejích energetické bezpečnosti k ničemu nepovede. Je potřeba jednat s Ruskem, nejspíše pokračovat v normální produktivní spolupráci, která se během let odehrávala, nikoliv propadat panice,“ domnívá se Frolov.V médiích se často objevuje tvrzení, že pomocí aktivní politiky diverzifikací plynových tras má Polsko v plánu sesadit Německo jakožto klíčový plynový hub Evropy. S tímto názorem zásadně nesouhlasí Alexander Frolov. Dle něho k tomu Polsko nemá potřebné kapacity, stát podle něj výrazně zaostává za ambicemi, které vyhlašuje. „Německo stálé může být hubem z toho prostého důvodu, že přes něj proudí dodávky z Norska, Nizozemska a Ruské federace. Navíc tyto dodávky jsou řádově, téměř desetkrát, vyšší než možné dodávky přes Polsko,“ konstatoval Alexander Frolov.