„V příštím roce nás čeká jedna z největších potravinových krizí v dějinách lidstva,“ uvádí Compact slova vedoucího oddělení chemicko-farmaceutické transnárodní korporace Bayer AG Matthiase Berningera.Jeho názor sdílí také německý ekonom Matin Qaim, podle něhož se může hlad ve světě dotknout až jednoho sta milionů lidí.Jak podotkl vedoucí Světového potravinového programu OSN David Beasley, nedostatek potravin vyprovokuje velké proudy migrantů, na jejichž pozadí bude krize z roku 2015 připomínat „letní piknik“.Zvláštní význam pro evropské země mají kombináty na výrobu draselných hnojiv na Urale a v Bělorusku, které jsou nyní pod západními sankcemi. Jako náhrada se nabízejí dusíkatá hnojiva, avšak, jak píše Compact, kvůli zdražení plynu nebude možné je vyrábět za přístupné ceny.Po zahájení speciální vojenské operace na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny zesílily západní země sankční nátlak na Moskvu. Omezovací opatření se dotkla především bankovního sektoru a hi-tech výrobků. Četné společnosti oznámily, že Rusko opustí. V Kremlu označili nové sankce za ekonomickou válku, zdůraznili však, že byli na podobný vývoj událostí připraveni.Stále hlasitěji znějí výzvy k odmítnutí ruských energetických nosičů. Evropa přitom už narazila na růst cen paliva a jím vyprovokovanou potravinovou inflaci, což vyvolalo nespokojenost obyvatelstva. Roční inflace se urychlila v 19 zemích eurozóny podle výsledků března na 7,4 procenta.