Po stažení ruských jednotek z Buči a dalších obcí Kyjevské oblasti a následnému obsazení těchto měst ukrajinskými ozbrojenci byla proti ruské straně vznesena bvinění z masového vraždění civilního obyvatelstva. Ukrajinská strana tvrdila, že většina civilistů údajně byla úmyslně zavražděna střelnými zbraněmi a že se jedná o genocidu Ukrajinců ze strany ruské armády. Tato tvrzení v rychlosti podpořili i mnozí západní politici a tamní média, která porovnávala události v Buči s masakrem v Srebrenici.Řada expertů a někteří politici však zdůrazňovali nutnost nezávislého vyšetřování a varovali před předčasnými a nepodloženými závěry. Například francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl označit události v Buči za genocidu, pochybnosti ohledně důvěryhodnosti či přesnosti informací o masakru vyjádřil i jeden z evropských premiérů, o čemž se zmínil sam prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.Zjištění forenzních lékařůJak píše britský The Guardian, podle zjištění forenzních lékařů důvodem smrti mnoha civilistů ve městě Buča byly kovové šipky (flechettes), které byly použity jako naplň granátů ZŠ1 vystřelovaných z houfnic ráže 122 mm. Tyto šipky spadají do kategorie protipěchotních zbraní a nejsou zakázány mezinárodním právem, jejich použití v hustě obydlených oblastech je však zakázáno humanitárním právem. Skutečnost, že mnozí civilisté zemřeli právě na tyto šipky, je v rozporu se spekulacemi o tom, že drtivá většina civilního obyvatelstva byla zavražděna střelnými zbraněmi.Autoři zmíněného článku uvádí, že tyto kovové šipky byly součástí granátů, které byly používány ruským dělostřelectvem. Nicméně tyto zbraně má ve své výzbroji i ukrajinská armáda, kromě toho byly kovové šipky často používány ukrajinským dělostřelectvem během konfliktu na Donbasu již od roku 2014. Za zmínku stojí také to, že město Buča se nacházelo pod kontrolou ruské armády větší část března až do stažení vojsk na konce měsíce. Celou tu dobu byla ruská vojska terčem ofenzívy ukrajinských jednotek, které používaly proti ruským vojákům stojícím v Buči i dělostřelecké zbraně. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti lze usoudit, že minimálně část civilních obětí dělostřeleckých útoků si mohlo vyžádat použití ukrajinského dělostřelectva.