Výroční zprávu představilo japonské ministerstvo zahraničí na pátečním jednání vlády, uvedla agentura Kyodo.Letos v Modré knize byly ostrovy rovněž poprvé od roku 2011 označeny jako „japonské území“.Navzdory skutečnosti, že pozice Japonska o ostrovech je po celá desetiletí stejná, mění se však znění Modré knihy diplomacie v závislosti na „teplotě“ rusko-japonských vztahů. Pokud tedy v roce 2018 zpráva obsahovala definici, že ostrovy patří Japonsku, následně však v Modré knize v roce 2019 zmizela a byla nahrazena tezí, že obě země pod vedením svých vůdců pracují na vyřešení územního problému. V roce 2020 se po ostré kritice výše zmíněného znění vrací definice ostrovů jako území, „na která se vztahuje suverenita Japonska“. V roce 2021 byla ve zprávě zachována stejná definice.Tokio dříve v reakci na ruskou speciální operaci na Ukrajině zavedlo několik balíčků sankcí proti Moskvě. Konkrétně vyloučilo Rusko z obchodního režimu doložky nejvyšších výhod a od 18. března zakázalo vývoz 275 druhů zboží, včetně polovodičů, radarů, senzorů, laserů, komunikačních zařízení, záznamových zařízení a jejich součástí, softwarů, komponentů pro traktory, motory s plynovou turbínou pro letadla a jejich součásti a rovněž zařízení pro rafinaci ropy. Od 5. dubna také zakáže vývoz do Ruska luxusního zboží, včetně aut a šperků.V roce 2018 v Singapuru po summitu mezi vůdci Ruska a Japonska japonský premiér oznámil, že se strany dohodly na urychlení procesu vyjednávání o mírové úmluvě založené na Společné sovětsko-japonské deklaraci z roku 1956. Moskva minulý týden v reakci na nepřátelské kroky Tokia oznámila, že odmítá jednat o mírové úmluvě a také o ukončení na jižních Kurilských ostrovech bezvízového styku pro občany Japonska a rovněž o odstoupení od dialogu o navázání společných hospodářských aktivit v regionu.Vztahy mezi Ruskem a Japonskem byly dlouhé roky zastíněny absencí mírové úmluvy. V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko Společnou deklaraci, v níž Moskva souhlasila se zvážením možnosti převedení Habomai a Šikotan Japonsku po uzavření mírové úmluvy, ovšem osud ostrovů Kunašira a Iturup v dokumentu nebyl zmiňován. SSSR považoval, že Společná deklarace ukončí spor, zatímco Japonsko pokládalo dokument pouze za část řešení problému a nevzdalo se nároků na všechny ostrovy.Následná jednání přišla vniveč a mírová úmluva po konci 2. světové války nebyla nikdy podepsána. Vážný odpor vznikl rovněž ze strany Spojených států, které pohrozily, že pokud Japonsko bude souhlasit s převodem pouze dvou ze čtyř ostrovů, v tomto případě to ovlivní proces navrácení Okinawy pod japonskou suverenitou (Dohoda o návratu Okinawy Japonsku vstoupila v platnost v roce 1972). Postoj Moskvy spočívá v tom, že se ostrovy staly součástí SSSR na základě výsledků 2. světové války a o suverenitě Ruska nad nimi není pochyb.