Hlavní otázkou dle jednatele poradenské společnosti ENAS Vladimíra Štěpána je především zdroj čerpání a cena za nově dodávanou ropu. „Problém není ani v tom, jestli technická kapacita ropy bude, problém je, odkud tuto ropu sehnat a za jaké ceny. Víme, že cena ropy je nyní 110 dolarů za barel a nemusí to být konečná částka,“ řekl v komentáři Sputniku.V minulém roce zajistil IKL napojený na Transalpinský ropovod TAL 49 % ropy pro české spotřebitele. Zbytek tradičně plynul z Ruska. Celkem se do České republiky dle Ministerstva průmyslu a obchodu dovezlo 6,84 milionu tun ropy. Došlo téměř k 11% nárůstu spotřeby v porovnání s předminulým rokem.Transalpinksý ropovod začíná v italském přístavu Terst, dále jde přes Rakousko a Německo k hranicím s Francií. Od Německa se pak napojuje český IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov). Jedná se o zavedené původní jméno ropovodu, dnešní trasa však leží mezí německým Vohburgem a Nelahozevsím nacházejícím se u Kralup nad Vltavou.K jednání o navýšení kapacity ropovodu TAL došlo už koncem března. Ministr Síkela po setkání se svým německým kolegou ministrem hospodářství Robertem Habeckem informoval, že mu „pomůže se sjednáním až 200 tisíc tun ropy měsíčně navíc“. Tím se dle ministra „sníží závislost na Rusku“. Hospodářské noviny v úterý 19. dubna citovaly slova Síkely o tom, že se současně čeká na schválení navýšení kapacit od bavorských úřadů.Současně ropa přes ropovod Družba proudí dle dohod. Zásoby má Česká republika na více než tři měsíce. Potvrdil to začátkem března šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V rozhovoru s portálem E15 uvedl, že se nyní neuvažuje o dokupování ropy, ale o změně státní energetické politiky.Pomůže rozšíření ropovodu?Provoz českého IKL zajišťuje česká státní společnost MERO. Má v Transalpinském ropovodu 5% podíl, odkoupený v roce 2012 od Shellu. Akcionářský podíl umožnuje České republice snadnější vyjednávání o navýšení přepravy ropy nad sjednaný objem. Tím mají přednost před obyčejnými odběrateli. Tuto možnost zhodnotil Štěpán slovy: „Z hlediska rozhodování Česká republika tam prakticky nic neovlivní. Co se týče výstavby další linie, možné je asi všechno, ale otázkou je, z jakých zdrojů by byl ten ropovod zásobovaný. Pokud by k tomu došlo, rozhodující by byl postoj Německa a Ingolstadtu.“Připomínáme, že o rozšíření ropovodu TAL jednala společnost MERO již v roce 2016 kvůli zajištění energetické bezpečnosti před možnými výpadky dodávek ropovodu Družba. Tehdy probíhalo jednání o zvýšení kapacity pro úsek Terst – Vohburg u Ingolstadtu. Dle Štěpána toto řešení bude z objektivních důvodů i nadále podporováno českými politiky. „Nemáme lokální těžbu ropy a plynu. Proto z pohledu ČR a diverzifikací již existujících tras to politici budou hodně podporovat,“ prohlásil.Technické zajišťování je podle něj otázkou let, míní expert. Uvedl, že stavba přes zmíněný terén není jednoduchou záležitostí. Dočasné zvýšení kapacit přitom vnímá poněkud skepticky. V roce 2016 se náklady odhadovaly na půl miliardy korun. Současné investice do projektu však budou značně vyšší než původně oznámené v roce 2016. „Bude to víc než půl miliardy. V roce 2016 inflace byla pod 2 %, dnes je to už druhý rok přes 10 %. Bude to dále pokračovat. Podle mě by to bylo alespoň dvojnásobek,“ zhodnotil na závěr Vladimír Štěpán.