Na konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádané hospodářským a bezpečnostním sněmovním výborem jako první zazněl projev paní ministryně. V souvislosti se situací na Ukrajině okomentovala stav bezpečnosti v Evropě. „Všichni jsme spadli z růžového obláčku, když jsme si mysleli, že Evropa je nejbezpečnější místo na světě,“ uvedla a poznamenala, že na obraně se nyní rozhodně šetřit nebude, navíc se přepracují některé strategie.Současnou situaci na Ukrajině a její vliv na Evropu okomentoval pro iDNES bezpečnostní expert Richard Stojar. „Americký ochranný deštník zeslábne a na Evropanech bude, aby se více starali o svoji bezpečnost a obranu, než to bylo v minulosti,“ podotkl odborník.Na pondělní konferenci se ministryně obrany vyjádřila mimo jiné i k výdajům na obranu. Avizovala, že za současné situace nárůst z 1,4 procenta HDP na 2 procenta HDP na obranu by měla Česká republika zvládnout do roku 2025. Příkladem uvedla Polsko, kde se tento ukazatel blíží třem procentům, a země Pobaltí se dvěma a půl procenty.Zmíněný cíl je dle Stojara realizovatelný. Nicméně je nutné vědět, k čemu budou prostředky rozpočtu využité. „Nejde jen o navýšení, ale i o schopnost toto navýšení efektivně zužitkovat. Nemělo by smysl navýšit o dvě procenta a pak nevědět, jak tyto prostředky využít,“ uvedl.Stojar zdůraznil, že dvě procenta HDP je pro Českou republiku velká výzva. V případě úspěšného splnění se povede „zprovoznění těžké brigády a nákup bojových vozidel pěchoty”.V roce 2021 vojenské výdaje České republiky činily 1,3 %. Dle bývalého ministra obrany Ladislava Metnara se v loňském roce rozpočet snížil o 30 miliard korun kvůli pandemii koronaviru. Do roku 2023 se výdaje na obranu měly navýšit na 1,57 % hrubého domácího produktu. Plán bude zřejmě zrevidován.