Zástupci států G7 jednomyslně rozhodli, že nový požadavek ohledně úhrady energetických zdrojů v rublech je porušením stávajících smluv. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve svém pondělním prohlášení zdůraznil, že uzavřené smlouvy jsou platné, a proto je společnosti hodlají dodržovat. Stejný názor před týdnem vyslovila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se jedná o porušení smlouvy a pokusu obejít sankce uvalené na Rusko.Připomínáme, že 23. března prezident RF Vladimír Putin nařídil kabinetu ministrů, Centrální bance a Gazpromu do konce měsíce realizovat kroky pro převod plateb za dodávky plynu do nikoliv přátelských zemí na rubly. Prezident doplnil, že Rusko bude i nadále dodávat plyn na základě stávajících smluv, protože si cení své pověsti.Smluvní rámec pro změnu v platběNásledné kroky Gazpromu po prohlášení prezidenta Putina přiblížil Igor Juškov, expert Fondu národní energetické bezpečnosti RF. Podle něho se nyní čeká na odeslání dodatku ke stávajícím smlouvám a pokynů pro zákazníky Gazpromu, popisující postup pro uskutečnění rublových transakcí. „Soudě podle rétoriky ruského vedení Gazprom pošle všem zákazníkům společnosti ze seznamu tzv. nikoliv přátelských zemí, tedy těch zemí, které se připojily k protiruským sankcím, dodatek ke smlouvě, týkající se pouze jediné položky smlouvy: platby nebudou prováděny v eurech a dolarech, ale v rublech,“ uvedl.Podle Juškova vyjadřovali hlavní protesty především politici, nikoliv odběratelské firmy. K rublovým platbám se zatím vyslovilo několik evropských společností. V této souvislosti Juškov zmínil italskou Eni, rakouskou OMV a polskou PGNiG, která tvrdí, že přechod na platby za plyn v rublech je nereálný. Polský dodavatel se podle něho řídí politickými, nikoliv ekonomickými důvody.Italská společnosti Eni prohlásila, že nemá možnost platit za ruský plyn v rublech, protože je nemá k dispozici. Generální ředitel Eni vysvětlil, že platby v rublech se nedají jednostranně zavést a dodal, že je k tomu třeba podepsání nové dohody. S podobným prohlášením přišla i rakouská OMV, která podotkla, že pro platby v rublech chybí smluvní základ.Podle Juškova ruská strana navrhne systém opatření umožňujících společnostem nakupovat rubly na ruské burze. „Smluvní podklady má Gazprom poslat v brzké době. Poté, co budou podepsány, vznikne základ pro platby v rublech. V tomto smyslu k radikálním změnám pro evropské dodavatele nedojde,“ domnívá se.Katar má dlouhodobé smlouvy, okamžitá náhrada plynu z RF téměř není možnáTéma závislosti na ruských energetických zdrojích pravidelně zaznívá v České republice již od roku 2014. K zásadním změnám zatím nedošlo. Svědčí o tom skutečnost, že v minulém roce podíl ruského zemního plynu v české energetice tvořil 87 % a ropa - 50 %. Energetická bezpečnost se začala aktivně řešit po zahájení válečné operace Ruska na Ukrajině. EK v polovině března nařídila, že členské státy by měly vyřešit otázku provázanosti s ruskými energetickými zdroji do roku 2030. Česká vláda podle médií dokonce plánuje jednat s Katarem o dodávkách zkapalněného plynu.„Česká republika zatím nemůže odmítnout ruské uhlovodíky, zejména plyn, protože objem produkce plynu ve světě je omezený. Totéž platí pro Katar. Má dlouhodobé smlouvy na dodávky svého plynu: 30 % plynu již posílá do Evropy, 70 % do Asie. Asiaté se nehodlají vzdát svého plynu ve prospěch Evropy. Není důvod, proč by to měli udělat a vrátit se tak do doby uhelné,“ poznamenal Juškov.Připomněl, že během minulého roku ceny na plyn rostly a tento trend stálé pokračuje, což je dáno deficitem zdrojů na trhu. Větší objemy plynu podle něho nemohou dodat ani výrobce SPG, které terminály budou využívat především pro svou vlastní potřebu. Pravděpodobnější je proto návrat České republiky k využití uhlí.Navíc zajištění náhrady pro ruské zdroje by podle Juškova trvalo delší dobu, a to z několika důvodů: „Pro dodání SPG dále do Evropy a dosažení požadovaných objemů nezbytných dodávek LNG do ČR je nutné rozšířit strukturu výroby, přepravy plynu, a hlavně zvýšit produkci v dodavatelských státech. Proto si myslím, že Česká republika v příštích letech prostě nebude moci přejít z ruského plynu na LNG. V tomto ohledu je pravděpodobnější přechod z plynu na uhlí než na plyn neruského původu. Česká republika není jediná, protože většina Evropy je zatím závislá na ruském plynu.“Co budou znamenat společné nákupy plynu v EU?Evropská komise nedávno přišla s návrhem povinného skladování a společného nákupu plynu. Země dostaly pokyn, aby spolupracovaly „na dobrovolném společném nákupu plynu, LNG a vodíku“. Podobnou taktiku zvolily při nákupu vakcín proti covidu-19. V budoucnu se plánuje přijetí do systému společných nákupů pobaltských zemí a přidružených členů Východního partnerství (Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Účelem je snížení ceny a usnadněného přístupu EU k dodávkám mimo Rusko. Efektivitu společných nákupů energetických zdrojů ve srovnání s bilaterálními smlouvami také zhodnotil Juškov.Juškov vysvětlil, že existují dvě možnosti: pokud bude jediný kupující vyzván k nákupu plynu od všech výrobců, to znamená, že bude pracovat s celým trhem, nebude to efektivní, protože ceny v Evropě jsou vysoké nikoliv kvůli konkurenci evropských spotřebitelů, ale především kvůli vzájemné konkurenci evropských a asijských trhů. V praxi to vede k tomu, že pokud je Asie připravena platit více za LNG, plyn se odváží tam. V roce 2021 Asie byla připravena zaplatit za dostupný plyn více než Evropa, proto plyn šel tam a Evropu postihl deficit.Druhou variantou je, že systém společných nákupů energetických zdrojů EU má přimět jednoho kupujícího, aby dodavatelům diktoval nízké ceny. To v současné době na trhu není možné, tvrdí expert. „Pokud tuto myšlenku zrealizují a řeknou, že jednotný nakupující bude pouze proti Gazpromu, tak ani zde nebude mnoho příležitostí. Gazprom bude ovšem připraven diskutovat o jakýchkoli podmínkách, ale potřebuje záruky na objem nákupů a podmínky, na jakou dobu bude tato smlouva podepsána, abychom měli zaručený trh.Podle některých názorů podobná situace s platbami za energetické zdroje může odběratele přimět obrátit se na mezinárodní arbitráž. Vzhledem k časové délce může přitom dojít k prodlevám, přestože již nyní zbývá málo času pro plánování energií na sezónu 2022. Na to upozornila i eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. „Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili naše dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy,“ vysvětlila politička. Podobně se může zachovat i Rusko, pokud by chtělo vyžádat právní základ pro zmrazení zlatých aktiv RF v zahraničí. Na tuto skutečnost upozornil i prezident RF Vladimir Putin, který své nové nařízení o nové měně pro platby vysvětlil ztrátou důvěry ke zkompromitovaným měnám.