Nedávné summity NATO, EU a G7 podle něj ukázaly jednotu Západu, ale nezmírnily napětí ve vztazích s Moskvou. Poznamenal, že dnes stačí nejmenší chyba, aby došlo ke střetu. Mnozí západní lídři přitom tvrdošíjně nechtějí akceptovat fakt, že příčina rozporů s Ruskem spočívá v neochotě dospět ke konsensu v bezpečnostní sféře, zejména v otázce rozšíření Severoatlantické aliance a statutu Ukrajiny.Bývalý diplomat zdůraznil, že Moskva nejednou navrhla způsoby překonání sporných situací. V roce 2007 zveřejnil například Vladimir Putin na mnichovské konferenci svůj postoj s výzvou k nerozšíření NATO a v roce 2021 se již začalo mluvit o neutralitě Kyjeva.Nicméně jak v prvním, tak v druhém případě nevzali západní lídři tento postoj v úvahu. V roce 2006 předložil francouzský prezident Jacques Chirac návrh plánu statutu Ukrajiny, jejíž obrana by byla regulována Radou Rusko-NATO, což by bylo výhodné pro obě strany, ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová však tento návrh tenkrát zamítla.Následující aktivity vůči Gruzii a Ukrajině a jejich eventuálnímu členství v alianci pouze potvrdily záměr Západu přijímat rozhodnutí bez ohledu na názor Moskvy, napsal Gourdault-Montagne. Co se týče dneška, dodávky zbraní Kyjevu z evropských států jenom zhoršují situaci a dělají Evropu účastnicí konfliktu.Poznamenal, že NATO a Rusko potřebují dnes jako nikdy předtím svolání konference o bezpečnosti a uzavření nové dohody o kontrole zbraní.Autor článku poznamenal, že Moskva čeká především na aktivní účast Washingtonu v nalezení konsensu a že Francie a Německo mohou k tomu přispět. Nesmíme také zapomínat na eventuální zprostředkovatele, Turecko, Indii a Čínu. Na závěr zdůraznil, že „válka nebývá fatální“ a vyzval usilovat o mír a budovat ho.