Co se týče demilitarizace, o této otázce je třeba jednat, řekla poslankyně. Wagenknechtová připomněla, že Moskva neschvaluje dodání Ukrajině smrtících zbraní a také vlekoucí se proces integrace země do NATO. Politička poznamenala, že jednání mohou vést ke konkrétním rozhodnutím pouze tehdy, když obě strany učiní vstřícné kroky.11.března byla uveřejněna zpráva, že USA dodají během 24 hodin novou partii vojenské pomoci Ukrajině. Přitom, podle slov zástupce Pentagonu Johna Kirbyho, se možnost rozmístění amerických raketových systémů Patriot na ukrajinském území neposuzuje, protože by si to vyžádalo přítomnost vojáků.10. března Pentagon nepodpořil předání polskou stranou Ukrajině několika desítek letounů MiG-29 sovětské výroby. Podle Kirbyho by bylo možné dodat místo polských MiG-20 ukrajinské straně systémy PVO.Mluvčí MZV RF Maria Zacharovová nejednou hovořila o tom, že dodávky zbraní ze strany zemí NATO ukrajinské vládě vyvolá další pokušení použití silových akcí v Donbasu. 5. března diplomatka sdělila, že téměř 50 vojenských transportních letounů z různých zemí přistálo na Ukrajině během prvního měsíce a půl v roce 2022. Moskva proto vyzývá země EU a NATO, aby zastavily dodávky zbraní Ukrajině, zdůraznila Zacharovová.6. března prohlásil nejvyšší představitel DLR Denis Pušilin, že Ukrajina plánovala útočnou operaci v Donbasu a na Krymu. Podle údajů rozvědky DLR a výpovědí ukrajinských válečných zajatců měl být útok zahájen 8. března.24. února, na pozadí zhoršení situace v Donbasu kvůli ostřelování ze strany ukrajinských ozbrojených sil, Rusko zahájilo operaci na ochranu civilního obyvatelstva. Tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov řekl, že cílem speciální operace je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Oba tyto aspekty podle něj představují hrozbu pro ruský stát a lidi.