Kvůli ukrajinské krizi se svět potýká s rychlým růstem cen potravin, srovnatelným se situací po světové finanční krizi v roce 2008. Přerušení dodávek z Ruska a Ukrajiny může způsobit, že se situace ještě zhorší.Podle hlavního ekonoma Světového potravinového programu OSN Arifa Husaina důsledky ukrajinské krize zasáhnou další části světa.Deník připomněl, že ceny potravin po celém světě rostly ještě před zhoršením situace na Ukrajině. Jako důvody uvádí klimatickou krizi a pandemii koronaviru. Nyní se k těmto faktorům přidal dočasný zákaz vývozu obilí z Ruska a riziko, že na Ukrajině nezasejí.Nyní Ukrajina zabezpečuje 10 % světových dodávek pšenice a 15 % trhu s kukuřicí. Rusko je největším vývozcem obilí a jedním z lídrů ve vývozu slunečnicových semen. Zároveň 40 % dodávek pšenice z oblasti Černého moře připadá na Blízký východ a Afriku, kde ceny potravin již výrazně vzrostly.Prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj Gilbert Houngbo varoval, že pokračující krize by mohla omezit dodávky klíčových plodin a vést k růstu cen potravin a ke hladu.Důsledky budou obzvláště vážné pro ty, kteří se již nyní snaží uživit své rodiny, zdůraznil.Hrozící potravinová krize je umocněna přírodními faktory: v loňském roce se Kanada, jeden z lídrů ve vývozu obilí, potýkala se suchem a horkem, podobné problémy byly pozorovány v Latinské Americe, Spojené státy zasáhly lesní požáry a další katastrofy a Austrálie nyní trpí povodněmi, jejichž následky postihnou v budoucnu zemědělství.Východní Afrika je nyní nejblíže hladomoru – v oblasti Afrického rohu tři období dešťů zničily úrodu a způsobily masivní ztráty dobytku. Nedostatek vody a pastvin vedl ke konfliktům mezi komunitami a předpovědi jsou zatím pouze negativní, řekl regionální ředitel Světového potravinového programu OSN ve východní Africe Michael Dunford.Již dříve německý analytik banky Commerzbank Carsten Fritsch oznámil blížící se hladomor v Africe a na Středním východě kvůli přerušení dodávek pšenice z Ruska a Ukrajiny, a také rekordnímu snížení světových zásob obilí.Rusko zahájilo vojenskou operaci za účelem denacifikace a demilitarizace Ukrajiny 24. února. Prezident Vladimir Putin nazval jejím cílem „ochranou lidí, kteří jsou již osm let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu“.Ministerstvo obrany zdůraznilo, že ozbrojené síly útočí pouze na vojenskou infrastrukturu a ukrajinské jednotky, civilní obyvatelstvo nic neohrožuje. S podporou ruské armády rozvíjejí ofenzivu síly DLR a LLR. Putin opakovaně zdůraznil, že se nejedná o okupaci Ukrajiny.