Podle deníku nebudou USA diskutovat o výjimkách ze sankcí „souvisejících s Ukrajinou“ proti Rusku, aby „zachránily“ JCPOA. Poznamenává se, že Washington se pokusí uzavřít alternativní dohodu, ze které bude Ruská federace vyloučena, pokud Moskva neustoupí od svých požadavků.Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva požádala Spojené státy o písemné záruky, že sankce proti Rusku nebudou narušovat jeho spolupráci s Íránem v ekonomice a vojensko-technické spolupráci po obnovení JCPOA .„Přejeme si obdržet precizně jasnou odpověď, potřebujeme záruky, že tyto sankce neovlivní režim obchodních, ekonomických a investičních vztahů, který je stanoven v JCPOA o íránském jaderném programu. Žádali jsme naše americké kolegy, jelikož oni zde řídí podnik, aby nám poskytli písemné záruky, alespoň na úrovni ministra zahraničí, že současný proces zahájený Spojenými státy žádným způsobem neporuší naše práva na svobodné plnohodnotné obchodování, hospodářství, investiční činnost, vojensko-technickou interakci s Islámskou republikou Írán,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí Kyrgyzstánu Ruslanem Kazakbajevem.Vlády Německa, Francie a Velké Británie již dříve uvedly, že jsou znepokojeny údaji z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle nichž Írán vyrobil kovový uran obohacený o 20 % a výrazně rozšířil své kapacity na výrobu uranu o 60 %. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že kroky Íránu jsou dalším ústupem od JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action), ale z velké části jsou způsobeny nedostatečným pokrokem při obnovení dohody.V roce 2015 Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie a Írány uzavřely jadernou dohodu, která zahrnovala zrušení sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. V květnu 2018 se tehdejší americký prezident Donald Trump rozhodl odstoupit od jaderné smlouvy a obnovit sankce proti Teheránu. V reakci na to Írán oznámil postupné snižování svých závazků vyplývajících s dohody, přičemž se vzdal omezení jaderného výzkumu, centrifug a úrovně obohacování uranu.Demilitarizace a denacifikace Ukrajiny24. února Vladimir Putin vyhlásil speciální vojenskou operaci na Donbasu. Poznamenal, že jejím cílem je chránit lidi na Donbasu, kteří jsou již osm let vystaveni zneužívání a genocidě ze strany kyjevského režimu.Putin dodal, že v plánech Ruska není okupace Ukrajiny, RF se však bude snažit o její demilitarizaci a denacifikaci a předání soudu všech válečných zločinců odpovědných za „krvavé zločiny proti civilistům“ na Donbasu. Vyzval ukrajinské vojáky, aby neplnili trestné rozkazy ukrajinské chunty, okamžitě složili zbraně a odešli domů. Zároveň zdůraznil, že všichni příslušníci ukrajinské armády, kteří splní tento požadavek, budou moci svobodně opustit bojovou zónu a vrátit se domů ke svým rodinám.Ruské ministerstvo obrany zdůrazňuje, že ruské ozbrojené síly neútočí na města Ukrajiny, nic neohrožuje civilní obyvatelstvo. Velmi přesnými zásahy byla vyřazována z provozu vojenská infrastruktura a objekty. Za podpory Ozbrojených sil Ruské federace rozvíjejí jednotky DLR a LLR ofenzívu.Po zahájení Ruskem speciální operace na Ukrajině začal Západ zavádět nové sankce. Byly uvaleny mj. na Centrální banku Ruska a několik úvěrových organizací bylo odpojeno do SWIFTu. Německo zastavilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Evropská unie a USA uzavřely nebe pro ruská letadla. Desítky velkých společností opustily ruský trh. Na tomto pozadí zvýšila Centrální banka RF klíčovou sazbu hned na 20 procent ročně, a ministerstvo financí zavázalo exportéry, aby prodávali 80 procent valutového zisku v rámci všech zahraničněobchodních smluv, což má stabilizovat kurz rublu. Zavádějí se i jiná opatření na podporu ekonomiky. Podle slov ruských úřadů má země velkou míru finanční bezpečnosti a kabinet ministrů si předem promyslel cesty řešení potenciálních problémů.