Ve dnech 10. a 11. března proběhlo ve Francii setkání evropských lídrů. Jedním z hlavních témat bylo snížení dlouhodobé závislosti na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Evropská komise vypracovala rámcový plán, jehož cílem je dosáhnout nezávislosti na ruských fosilních palivech, počínaje plynem, do roku 2030. Dle agentury Reuters nejmenovaný evropský úředník prozradil, že některé země dokonce žádaly o dřívější termín - rok 2027.Tiskové prohlášení EK také uvádí, že v krátkodobém horizontu bude komise usilovat o diverzifikaci dodávek plynu, urychlení zavádění obnovitelných zdrojů a nahrazení plynu pro vytápění a výrobu energie, což má dle tohoto plánu snížit závislost na ruském plynu na dvě třetiny již na konci letošního roku.O dosažitelnosti zmíněných cílů v rámci evropské energetické bezpečnosti, stejně jako o prohlášeních premiérů Slovenska a České republiky o přechodu od svých zavedených dodavatelů zdrojů jsme hovořili s Vladimirem Děmidovem, ruským analytikem a expertem na trhy energetických zdrojů.Před odletem na summit ve Versailles premiér Slovenska Heger prohlásil, že si umí představit co nejrychlejší odpojení od ruských energetických zdrojů. Přitom podíl RF na dovozu plynu na Slovensko v roce 2020 činil 85 % a ropy až 90 %. Nakolik je tento plán realistický a kdy ho lze splnit?Vladimir Děmidov: Zřejmě výrok premiéra zazněl na vlně mediálního humbuku. Je zkrátka nemožné toto provést. V blízkosti hranic Ukrajiny jsou země jako Lotyšsko, Finsko, Slovensko, Česká republika, Moldavsko, které jsou téměř zcela závislé na dodávkách energií z Ruské federace. Přesměrovat toky za rok je prakticky nemožné. Další otázka zní: kde zajistí potřebné množství ropy a plynu? I kdyby najednou uvalili sankce na fosilní paliva z Ruska a dohodli se obchodovat s Íránem a Venezuelou, tak nějakou část zdrojů zajistí. Nedodají ale ani polovinu toho, co v tuto chvíli dodává Rusko. Změna bude trvat několik let. Abych odpověděl na vaši otázku, jde o populismus. Lidé dělají prohlášení v reakci na aktuální trendy, které vůbec neodpovídají realitě.Český premiér Petr Fiala na setkání se svým britským protějškem Johnsonem řekl, že velkým úkolem EU je dlouhodobě snížit energetickou závislost Evropy na Rusku. Přitom v roce 2021 bylo do ČR dovezeno 87 % zemního plynu a 50 % ropy z Ruska. Zásoby plynu v ČR nyní vystačí na jeden měsíc a ropa na tři měsíce. Jakou alternativu má v současnosti Evropa a Česká republika?Alternativa není nejen v České republice, ale ani v Evropě. Pokud uděláme předpoklad, že se strany nějak dohodnou ohledně plynu, bude zejména dostatek plynu ze Spojených států nebo Kataru. Navíc nyní ceny strmě vzrostly, břidlicový plyn (LNG) se proto stal ziskovým, takže část břidlice dodá Amerika. Ale musíme pochopit, že je to mnohonásobně vyšší cena než ta, která se obvykle vytvoří, když se zásobuje přes potrubí z Ruska.Řada zemí Evropy (převážně na jihu) považuje LNG za hlavní alternativu. Jak moc to ovlivní ceny pro konečné spotřebitelé v EU?Zvýší se mnohonásobně. Nebudu přehánět, kolik to bude stát. Za prvé se zvýší objem dodávek LNG z Kataru a/nebo ze Spojených států. Bude to především politické rozhodnutí, nikoli ekonomické. Země zvýší ceny. V každém státu jsou úplně jiné tarify. Mohu předpokládat, že cena poroste až 10krát. V pobaltských zemích vím, že se ceny zvýšily již o pěti až šestinásobně.…V ČR se ceny energií v roce 2022 zdvojnásobily v porovnání s rokem 2021.A to je jen začátek.Jaké to bude mít důsledky pro Českou republiku a Slovensko, pro EU jako celek, pokud dojde ke kompletnímu odmítnutí ruských energetických zdrojů?Přemýšlíme ihned nejen na snižování HDP Evropy nebo České republiky, ale myslím na recesi, která se prohlubuje až do negativní zóny. Evropa by měla zapomenout na zvyšování svého HDP. Mezinárodní energetická agentura (IAE) oficiálně požádala Evropany o snížení vytápění o 1 stupeň Celsia, aby snížila dovoz energií z Ruska. Co se týče využití OZE (obnovitelné zdroje energie, pozn. red.), jako náhrada to dnes není nemožné, protože jsou bohužel příliš závislé na počasí a nevyrábějí potřebné množství energie. Dnes se o nich nedá mluvit ani v horizontu několika let.V souvislosti s rostoucími cenami energií se vláda České republiky rozhodla zrušit povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot a také zrušit silniční daň pro automobily do 12 t. Zvažovala se i možnost stanovení cenového stropu pro benzín. Jak hodnotíte účinnost těchto kroků?Upřímně řečeno jsou to spíše zbytečná opatření. Vzhledem k tomu, že stát je téměř zcela závislý na dovozu energetických zdrojů, nejsou zmíněné zde iniciativy hlavním zdrojem finančních prostředků do rozpočtu země. Pomůžou snížit výdaje o nějaké to procento, ale vůbec nedokážou problém odstranit, nebo alespoň nějak vyřešit jeho projevy do budoucna.Prudký růst cen energií začal loni na podzim kvůli posilování zelené agendy EU. Současné pokračování tohoto trendu v ČR je přímo spojeno s vojenskou operací Ruska na Ukrajině. Přitom ruské společnosti a vláda opakovaně prohlašovaly, že všechny smlouvy na dodávky energetických zdrojů do Evropy jsou plně dodržovány, což potvrdili i evropští odběratelé. Proč jsou ruské energetické zdroje v Evropě považovány za předmět politického tlaku?V této situaci zásadně nikdo nepoužívá logiku. Od druhé poloviny minulého roku nebyla proti Gazpromu podána jediná žaloba, s výjimkou Polska, které své problémy řeší od roku 2016, ale z právnického hlediska nemůže žádnou žalobu podat. Probíhá zde propaganda. O Gazpromu si můžete myslet cokoliv – špatné nebo dobré - ale je to jediný dodavatel energií, který za 60 let Evropu za žádných okolností nezradil. I v současné době tam dodává zdroje. Proto říkat, že Gazprom něco proti někomu používá, je hloupé. Jedinou výtkou proti společnosti je, že dodává málo zdrojů na spotový trh (většinou dodává na základě smluv). V Gazpromu jsou docela vzdělaní lidé. V důsledku loňské krize došlo k poklesu spotřeby plynu. Kvůli tomu v budoucnu Gazprom naopak prohraje, takže nevidím, jaký by byl přínos v tomto případě.