Alianční posílení probíhá v rámci takzvané předsunuté obrany. Má jít o reakci na situaci na Ukrajině. Návrh vlády musí ještě schválit Národní rada.Mise zahraničních vojáků má začít 15. března.Limit na alianční vojáky je stanoven pro každou zemi: 600 českých, 200 nizozemských, 100 polských a slovinských, 400 amerických a 700 německých vojáků.Zahraniční vojáci mají doplnit svou technikou tu, kterou má Slovensko nyní ve výzbroji. Jde například o protivzdušný systém Patriot či možné nasazení radarové techniky Sentinel.Česká vláda schválila ve středu vyslání až 650 vojáků na Slovensko, většina bude působit v mnohonárodní jednotce NATO, jíž má česká armáda velet. Další vojáci budou pomáhat se zvládáním migrace.Mnohonárodnostní bojové skupiny v rámci takzvané předsunuté obrany NATO vznikly po připojení Krymu k Ruské federaci. Cílem je posílení východního křídla aliance, kam spadají i Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko či Slovensko.Speciální operace na Ukrajině21. února Vladimir Putin v reakci na žádosti republik Donbasu a po projevu poslanců Státní dumy podepsal dekrety o uznání suverenity LLR a DLR. 24. února brzy ráno zahájilo Rusko vojenskou speciální operaci s cílem demilitarizovat Ukrajinu. Podle Putina je také nutné provést denacifikaci Ukrajiny, postavit před soud všechny válečné zločince odpovědné za „krvavé zločiny na civilistech“ v Donbasu.Ozbrojené síly podle slov Ministerstva obrany RF útočí pouze na vojenskou infrastrukturu a ukrajinské jednotky, civilní obyvatelstvo není ohroženo. S podporou ruské armády rozvíjejí skupiny DLR a LLR ofenzívu, ztráty jsou na všech stranách.