V Institutu se proto rozhodli některé body připomenout.V článku se připomíná skutečnost, že IVK na tuto situaci reagoval řadou článků a vystoupení, v nichž se pojednávalo o příčinách vzniku krize a také o jejích rizikách, v roce 2014 dokonce vyšel sborník.Situace se však za posledních osm let výrazně nezměnila, a v IVK dále konstatují, že i nyní se Ukrajina nachází v ohnisku střetu mezi Západem a Ruskem, což v posledních dnech vygradovalo do hysterické kampaně hrozícího válečného konfliktu. Předvídat další vývoj situace je proto v současné době těžké.Podle IVK ale sborník z roku 2014 vůbec neztratil na své aktuálnosti, a proto se rozhodli oživit čtenářům alespoň shrnutí.K vyhrocené situaci na Ukrajině přispívá nezdar Ukrajiny jako samostatného státu, což v IVK připisují stalinovskému míchání národů a přetrhávání historických vazeb. Ukrajina nemá tradici státnosti a za dvě desetiletí nebyla schopna vytvořit stát, který by byli Ukrajinci schopni akceptovat.Dále se mluví také o tom, jak Ukrajina vznikla:„Nevznikla v důsledku úsilí svých obyvatel o sebeurčení a suverenitu, ale jen rozpuštěním SSSR shora a osamostatněním umělých svazových republik. Do jednoho celku byly uměle spojeny oblasti východu a jihu (které byly po tři staletí součástí ruského státu) s poválečnými stalinskými anexemi polské Haliče a Podkarpatské Rusi,“ stojí v článku.Zdůrazňuje se, že do roku 1991 Ukrajina jako stát neexistovala. Zkušenosti z SSSR a také prožitek z druhé světové války měly za následek vytvoření silných vazeb mezi Ukrajinou a Ruskem. Tyto vazby ale není vůbec jednoduché nahradit něčím jiným.Jenomže ukrajinští Rusové nacionalistické ambice západních Ukrajinců nesdílí a nechtějí být součástí bloku, který vystupuje proti Rusku.Spojené státy spolu se západní Evropou si myslí, že je dostačující „zavést demokracii a právní stát“. A až do současné doby nepochopili, že opakovaný „vývoz revoluce“ nefunguje.V IVK souhlasí s výrokem Henryho Kissingera ve kterém stojí: „démonizace Putina není politikou, ale vytvářením alibi pro absenci politiky“ citují jeho výrok v IVK s tím, že to je přesně to, co se v USA a Západní Evropě děje, platí to také pro část české politické scény a mainstreamová média.Po událostech v roce 2014 se obyvatelstvo Krymu vyjádřilo v referendu, že již dál nechce být součástí Ukrajiny, kam až do roku 1954 nepatřili.V článku se dále píše, že většina moderních zemí Evropy také dosáhla své nezávislosti za pomoci boje.V Česku jsou také cítit dopady ekonomického charakteru, například pokles turistů z Ruska a Ukrajiny, zpomalení obchodních a také investičních aktivit, komplikování dostupnosti energetických zdrojů.V IVK ale varují, že nebezpečnější jsou dopady neekonomické.V článku se v závěru uvádí, že evropský mainstream může situace na Ukrajině použít k tomu, aby byla posílena evropská centralizace, zejména co se týče sjednocení evropské zahraniční politiky a vytvoření evropské armády.To je podle Institutu Václava Klause v rozporu se zájmy České republiky. Varují rovněž před omezováním svobody projevu, svobody nesouhlasu s oficiálním názorem.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.