„Nevidíme zatím příznaky odsunu vojsk a deeskalace, spíše naopak. Vyzývám Rusko, aby udělalo to, co prohlašovalo: odstoupilo od hranice s Ukrajinou,“ řekl Stoltenberg v průběhu Mnichovské konference o bezpečnosti.Podle slov generálního tajemníka NATO je nebezpečí vývoje konfliktu zcela reálné. Podle jeho slov je aliance i nadále připravena k dialogu s Ruskem, aby byl problém vyřešen diplomatickým úsilím.17. února čtenáři amerického listu The Wall Street Journal ostře zkritizovali Stoltenbergovo prohlášení o tom, že k deeskalaci kolem Ukrajiny nedošlo po návratu vojsk RF ze cvičení. Komentátoři vyslovili názor, že USA šíří propagandu o údajně chystané ruské invazi na Ukrajinu, aby byly jejich vnitřní problémy méně nápadné.V průběhu besedy s novináři 15. února Stoltenberg také prohlásil, že aliance nevidí zatím žádné příznaky uvolnění napětí kolem Ukrajiny. Dodal, že mluvit o těchto příznacích by bylo předčasné dokonce i po oznámení RF o ukončení cvičení. Když mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov komentoval tento výrok, podotkl, že představitelé NATO nemohou „střízlivě hodnotit situaci“.Ukrajinská otázka a jednání se ZápademV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.