Doubrava: V knize uvádím, že za vše hovoří fakta, se kterými se setkáte přímo v USA. Jenom od roku 2018 do roku 2020 se vláda Spojených států zavázala v 85 zemích spolupracovat (zasahovat) v rámci  „protiteroristické“ činnosti. Bohulibou misijní činnost amerických vojáků, dodavatelů a žoldáků systematicky sleduje americká akademická obec, zvláště Watson Institute na Brown University.

Roček: Proto místo snižování válečnického rozpočtu dostal od stařečka Bidena Pentagon ještě více peněz, než dostával?

Doubrava: Jsou to náklady na to, aby americké firmy měly usnadněné obchodování a investování generující zisk. Daňové výnosy jsou využívány ve prospěch státní pokladny USA. Ale tato logická konstrukce je narušována tvrdou realitou. Stát USA musí dotovat tento systém světové nadvlády z půjček. V článku „Náklady na válku financovanou dluhem“ (Brown university, leden 2020) je připomenuto, že s různými válkami po 11. září 2001 proti teroristům (a tím i proti svých ekonomickým potenciálním protivníkům v okolí) americký Kongres neměl velký problém, když nikdo nepožadoval prostředky na válku, a proto válečné výdaje pocházely z příjmů federální vlády. Spíše než zvyšovat daně nebo přesouvat prostředky z jiných částí federálního rozpočtu Bushova administrativa se rozhodla pro populistické řešení a snižovala daně a zvyšovala výdaje na válku. USA z rozpočtového přebytku propadly do deficitu, což následně zvýšilo státní dluh a úroky, které musí být z tohoto dluhu zaplaceny.

Roček: Jak se rozvíjí americká mírotvorně smrtelná činnost v posledních požehnaných letech?

Doubrava: Mezi mise a operace patří nálety a útoky dronů, pozemní bojové operace, programy - operace, ve kterých americké speciální operační síly plánují a kontrolují mise partnerských sil, přípravu na budoucí boje čili vojenská cvičení a trénink zahraničních sil. Další (neviditelné) mise používají americké vojenské základny pro špionážní a protiteroristické operace ve spojené s reciproční odměnou/prodejem zbraní zahraničním vládám. A to navzdory tvrzení Pentagonu, že USA přesouvají svůj strategický důraz z protiteroristické činnosti směrem k velké mocenské konkurenci s Ruskem a Čínou. Protiteroristické operace se v posledních letech rozšířily. Jedná se zhruba o 100 destinací, z toho 85 byla schopna Brownova univerzita identifikovat (http://watson.brown.edu). Není dostatečně zdůrazněno, že na této americké zálibě mají velký materiální a lidský podíl také sluhové Američanů z NATO.

Roček: Bohužel, místo aby USA pomohly snižovat napětí, eskalují vztahy a stahují evropské státy do své politické žumpy. Kdo patří mezi největší americké vlezdoprdelky v rámci NATO?

Doubrava: Jasně se to projevilo v kauze zpackané dvacetileté války v Afghánistánu. Kromě USA patřilo mezi pět nejvýznamnějších zemí, které vyslaly vojáky do nešťastné války v Afghánistánu: Velká Británie, Německo, Francie, Itálie a Kanada. Nejservilnější podržtašky představuje Velká Británie, což je vidět z toho, že Britové nasadili zhruba dvakrát až třikrát více vojáků než ostatní nejvýznamnější spojenci, pokud se srovná počet vojáků k populaci ve státě.

Roček: To znamená, že USA budou na spojencích i vydělávat?

Doubrava: Sice USA platí velkou část nákladů na fungování NATO, ale nesmíme zapomínat, že jde o alianci, která je vlastně ve vlastnictví Američanů a pracuje pro ně. Takže si Američané platí NATO  pro sebe, ne pro nás. A k tomu na spojencích i vydělávají. Třeba hloupí Poláci zbytečně utratí v přepočtu kolem 130 miliard korun za koupi 250 kusů nejnovější verze tanků Abrams. Přitom není proč, protože ruská armáda je v obranné pozici.

Roček: V pátek v Mnichově byla zahájena tradiční bezpečnostní konference. Koná se od roku 1962, se srandovním cílem dosáhnout míru prostřednictvím dialogu. Ale vždy to byla jenom propagandistická žvanírna. Podle organizátorů oznámilo svou účast na konferenci více než 30 hlav států a vlád, 100 ministrů a zástupců různých organizací, včetně NATO, EU a OSN. Čili přijeli i kreténi z české fialové vlády. Kecy budou i letos stejně důležité jako kvikot opilců v baru nad ránem. Proč?

Doubrava: K vaší otázce není co dodat. Studená válka v době Sovětského svazu i dnes byla ve znamení iracionálních obviňování těch druhých. Letos proto bude samozřejmě velkým šlágrem situace na východě Ukrajiny a u jejích hranic s Ruskem a Běloruskem.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)